Stěžejní bod obhajoby v trestním řízení: Prohlášení viny

Prohlášení viny je alternativou k dohodě o vině a trestu, která byla zavedena do trestního řádu v roce 2020. Dohoda o vině a trestu je procesním institutem užívaným v přípravném řízení v situacích, kdy výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se předmětný skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Dohoda o vině a trestu patří k tzv. odklonům v trestním řízení, tedy zvláštním způsobům trestního řízení, které jsou alternativou k projednání věci v hlavním líčení.  Kromě dohody o vině a trestu k odklonům v trestním řízení patří například také institut narovnání či trestní příkaz, který představuje zkrácené písemné řízení bez dokazování a nutnosti součinnosti stran.

Obviněným slouží oba instituty – dohoda o vině a trestu i prohlášení viny – k prospěchu. V tomto článku se zaměříme na prohlášení viny, jeho právní základ a sdělíme naše zkušenosti z praxe.

Prohlášení viny je institutem trestního řízení, který umožňuje obviněnému přiznat vinu a souhlasit s právní kvalifikací činu, za který je stíhán (soud může, ale nemusí toto prohlášení přijmout). Pokud soud prohlášení obviněného přijme a praxe hovoří tak, že zpravidla přijme, má prohlášení za následek řadu výhod, včetně urychlení samotného řízení, snížení nákladů řízení a možnosti uložení nižšího trestu (dle § 58 trestního zákoníku i pod dolní hranici trestní sazby, stejně jako v případě, kdy pachatel napomůže zabránit trestnému činu).

Kdy lze vinu prohlásit?

Možnost prohlášení viny nastupuje po skončení přípravného řízení. Obžalovaný může prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě. To urychluje projednání věci před soudem.

Má to vliv i na finanční nákladnost řízení, která se často u odsouzených projeví v podobě často nepřekročitelného finančního závazku vůči státu. Obviněný si již zde může ušetřit finanční prostředky, které později horkotěžko splácí.

Důležité je, že obviněný se prohlášením viny de facto vzdá práva na projednání věci před soudem a nemůže se proti rozhodnutí v rozsahu prohlášení odvolat. Soudy v praxi řádně o těchto procesních aspektech obviněné poučují, tak aby bylo vše srozumitelné. Prohlásit vinu může pouze obžalovaný. Soud při rozhodování o přijetí prohlášení viny zohledňuje stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, jsou-li při hlavním líčení přítomni. Zároveň neformálně přezkoumává, zda-li je prohlášení v souladu s tím, jak se skutek stal dle zásady materiální pravdy. Po přijetí prohlášení viny již další dokazování ve vztahu k uvedeným skutečnostem neprobíhá.

Žádné ustanovení trestního řádu nestanovuje časový okamžik, do nějž je nutno institutu využít. Není proto zcela vyloučeno ani prohlášení viny v odvolacím řízení. Smyslu a účelu zakotvení institutu prohlášení viny odpovídá, aby obviněný prohlášení zásadně učinil v hlavním líčení po přednesení obžaloby, tedy před zahájením dokazování v hlavním líčení.

Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 8 Tdo 264/2021, nelze vyloučit prohlášení viny i kdykoliv v průběhu hlavního líčení. „Je výlučně na soudu, aby s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran rozhodl o tom, zda toto prohlášení viny obviněným přijímá nebo zda prohlášení viny nepřijme. Obviněnému výjimečně nelze bránit ani v tom, aby učinil prohlášení podle § 206c odst. 1 tr. ř. až v odvolacím řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu, že prohlášení viny přijme, přichází v úvahu zejména za situace, byl-li rozsudek soudu prvního stupně vyhlášen ještě před nabytím účinnosti zákona č. 333/2020 Sb., zatímco odvolací soud rozhoduje již za jeho účinnosti.“

Prohlásit vinu dle našeho právního názoru mohou kromě plnoletých fyzických osob rovněž osoby právnické a mladiství, neboť zákon o soudnictví ve věcech mládeže ani zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tuto možnost nevylučují a trestní zákoník a trestní řád se pro tyto zákony použije subsidiárně.

Důsledky prohlášení viny v trestním řízení

Důsledků prohlášení viny je několik. V prvé řadě vzniká povinnost soudu přihlédnout k prohlášení viny při stanovení druhu a výměry trestu. Přihlédnutí soudu se projevuje zejména tím, že jde o nezanedbatelnou polehčující okolnost ve smyslu ust. § 41 písm. l) trestního zákoníku (soudy v praxi uvádějí, že se jedná o výraznou polehčující okolnost, aby obviněné „motivovali“ k prohlášení viny). V případě, že by byl za daný čin ukládán trest odnětí svobody, soud může uložit trest o výměře nižší, než kolik činí dolní hranice délky trestu odnětí svobody stanovená u konkrétního činu trestním zákoníkem. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 7 Tdo 545/2023, ani přihlédnutí soudu k prohlášení viny bez dalšího nebrání soudu uložit trest odnětí svobody a případně i alternativní trest současně.

Co musí obsahovat?

Prohlášení viny musí obsahovat informace o skutkových okolnostech i právní kvalifikaci. Pokud by obviněný uvedl například veškeré relevantní skutkové okolnosti související s některým jeho skutkem či skutky, ale nesouhlasil s právní kvalifikací, nebude se již jednat o prohlášení viny a soud jej takto neposoudí (nepřijme). Z praxe se nám dostává, že soudy jsou „ochotny“ přistoupit na částečné upravení skutkového stavu, kdy z řízení vyplyne najevo, že skutkový stav popsaný v obžalobě je zřejmě částečně nepřesný). Informace poskytnuté obviněným (pro nepřijetí prohlášení viny) by mohly být posouzeny jako vyjádření obviněného, případně  označeny jako tzv. nesporné skutečností, což může obviněnému v řízení přitížit.

Benefit nebo riziko?

Opakujeme tedy, že institut prohlášení viny slouží jako motivace pachatelů trestných činů k souhlasu přiznání viny a souhlasu s právní kvalifikací, za což jim náleží určité benefity stanovené trestním zákoníkem. Prohlášení viny však nelze odvolat a skutečnosti v něm uvedené (výrok o vině) nelze napadnout opravným prostředkem, tedy ani odvoláním či dovoláním. Obžalovaný by si tedy měl důkladně zvážit, zda v trestním řízení tento institut využije. Důrazně rovněž doporučujeme poradit se s advokátem. JUDr. Martin Halahija a jeho tým jsou pro Vás k dispozici, budete-li v trestním řízení potřebovat obhajobu či i jen další profesionální pohled na Váš další postup v řízení.

Závěr

Prohlášení viny umožňuje po podání obžaloby obviněnému přiznat vinu (souhlasit se skutkovým vymezením v obžalobě) a souhlasit s právní kvalifikací skutku, za který je stíhán. Pokud obviněný prohlásí vinu, urychlí řízení, sníží se mu finanční náklady na soudní proces a soud mu zpravidla uloží nižší trest. Prohlášení viny nelze odvolat a nejsou proti němu přípustné žádné opravné prostředky.