Kapitálové společnosti a likvidace. Kdo je to likvidátor?

Postavení a povinnosti likvidátora

Právě je s osobou likvidátora spojena celá řada povinností, které musí být během likvidace řádně splněny. Především se jedná o notifikační povinnosti vůči úřadům, soukromým institucím, věřitelům a rejstříkovým či jiným soudům. Dále lze uvést povinnost k evidenci veškerého jmění společnosti, jež je při likvidaci zjišťováno jak z předložené dokumentace společnosti, tak z různých státních evidencí na vyžádání. Vzhledem k tomu, že jednou z povinností likvidátora je zpeněžení majetku společnosti, je důležité mít na paměti, že likvidátor musí jednat v souladu s péčí řádného hospodáře a je zcela odpovědný za svá pochybení, opomenutí či nevhodně zvolený postup během likvidace. Lze na něho pohlížet jako na „jednatele společnosti“, jehož cílem je uskutečnění likvidačního procesu a maximalizace uspokojení práv věřitelů. Právě z tohoto důvodu vřele doporučujeme obrátit se na advokátní kancelář či jiné odborníky a veškeré kroky konzultovat. Další povinností likvidátora je nepochybně vyjednávání s věřiteli či dlužníky společnosti a nalezení řešení jednotlivých situací, jež jsou co možná nejvíce v zájmu likvidované společnosti. Zajímavostí také je, že likvidátor může za určitých okolností také uzavírat nové dohody.

Zákon nestanovuje pro výkon likvidátora žádné speciální předpoklady. Likvidátor musí splnit pouze předpoklady, které jsou totožné jako pro výkon funkce člena orgánu právnické osoby. Nicméně, jak z již výše uvedeného vyplývá, jedná se o vysoce formalistický proces, který likvidátora váže k řadě povinností, a v případě pochybění jej lze postihnout odpovědností za škodu. Právě proto je vhodné případnou likvidaci konzultovat s advokátem či jiným odborníkem. Naše Advokátní kancelář Vám ráda s celým procesem pomůže a dodá Vám kompletní potřebnou dokumentaci a přichystaná podání včetně pokynů, co kdy činit, což vám nepochybně celý proces likvidace značně usnadní a pomůže se vyhnout různým pochybením.

Jedním z dalších podstatných úkolů likvidátora je řádné rozdělení likvidační podstaty. Jedná se o situaci, kdy je nutné rozdělit zpeněžený majetek společnosti, popř. i nepeněžitý majetek společnosti, mezi osoby, které na něj mají nárok. Likvidátor je povinen umořit dluhy společnosti v zákonem stanoveném pořadí. V opačném případě by mohl čelit žalobě ohledně krácení oprávněných na úkor jiných oprávněných a dalším nepříjemným následkům, jež by mohly postihnout i osobní majetek likvidátora. Relativně často dochází k situacím, kdy z likvidační podstaty nic pro samotné společníky nezbude, jelikož jsou přednostně uspokojovány náklady na likvidaci, závazky vůči zaměstnancům a závazky vůči věřitelům.

Daňové a účetní povinností během likvidace

Likvidace společnosti má řadu konsekvencí souvisejících s finančním právem a několika daňovými povinnostmi. Pro příklad lze uvést mimořádné účetní uzávěrky, daňová přiznání právnických osob či v případě vypořádání likvidačního zůstatku reziduálním společníkům zaplacení daně z vyplaceného likvidačního podílu ve výši 15 %, což platí jak pro fyzické, tak právnické osoby. Nutno také zmínit nutnost zajištění souhlasu správce daně. Správce daně uvedený souhlas poskytne pouze v případě splnění veškerých daňových povinností a řádného vypořádání všech souvisejících záležitostí.

Akciová společnost a její založení

Výše jsme hovořili především o společnosti s ručením omezením, jejím založení, zrušení a likvidaci. V českém právním prostředí se ale vyskytují dále akciové společnosti, které jsou typické svým čistě kapitálovým charakterem. Výhodou u tohoto druhu společnosti je neexistence ručení akcionářů za dluhy společnosti, což znamená, že akcionáři jsou v případě nesolventnosti společnosti zpravidla nepostižitelní.

Základní kapitál akciové společnosti na rozdíl od společnosti s ručením omezením činí min. 2 mil. Kč, popř. 80 tis. EUR. Samotný vklad lze uskutečnit i vnesením peněžitého vkladu či nepeněžitého vkladu, jehož peněžní hodnota je určena na základě znaleckého posudku. Vzhledem k výši základního kapitálu a charakteru akciové společnosti je tato forma společnosti vhodnější pro projekty, jež mají vyšší ambici k expanzi, a to jak v rámci České republiky, tak i k přeshraničnímu rozsahu. Další výhodou je nepochybně možnost navyšování kapitálu společnosti veřejnou nabídkou akcií. Pokud se jedná o první veřejnou nabídku akcií společnosti, hovoříme o tzv. initial public offering, tedy primárním úpisu akcií.

Její založení je v zásadě obdobné jako u společnosti s ručením omezeným. Založení akciové společnosti je provázáno ve stručnosti s následujícími kroky:

• Vyhotovení zakladatelského právního jednání, resp. schválení stanov
• Získání podnikatelského oprávnění
• Splacení (části) vkladů do základního kapitálu + souhlas správce vkladů o splacení povinné výši jmenovité či účetní hodnoty akcií
• Čestná prohlášení členů orgánů společnosti o splnění zákonných podmínek pro výkon funkce + podpisový vzor
• Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla
• Podání návrhu na zápis do Obchodního rejstříku

Samotné stanovy musí obsahovat především obchodní firmu, sídlo, výši základního kapitálu, určení počtu a charakteru akcií včetně s tím spojených hlasovacích práv a organizační strukturu společnosti. Musejí být také ve formě notářského zápisu.

Struktura akciové společnosti se může lišit. Odvíjí se to od toho, zda se jedná dualistický či monistický typ akciové společnosti. V zásadě je zde vždy valná hromada jakožto nejvyšší orgán a statutární orgán představovaný správní radou či představenstvem. Dále se zřizují kontrolní orgány. Akciovou společnost může založit i jedna fyzická či právnická osoba, na druhou stranu horní limit společníků není nijak stanoven. Relativně nově dle Zákona o obchodních korporací je akciová společnost povinná disponovat vlastními webovými stránkami. Jedním z účelů je například řádné zveřejnění pozvánek na konání valné hromady.

Likvidace akciové společnosti

Průběh zrušení a zániku akciové společnosti je v řadě okolností obdobný průběhu likvidace společnosti s ručením omezením. Je zde nicméně několik odlišností, a to především ohledně rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, zacházení s akciemi společnosti a výpočtu vypořádacího podílu z likvidačního zůstatku.

O zrušení společnosti s likvidací vždy rozhoduje valná hromada společnosti kvalifikovanou většinou, tedy narozdíl o společnosti s ručením omezením nelze ujednat odlišný postup v rámci zakladatelského právního jednání. Nutností pro realizaci takovéhoto rozhodnutí valné hromady je splnění všech povinností pro její svolání, především se jedná o pozvánky na konání Valné hromady a její náležitosti stanovené zákonem. Schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku je svěřeno výlučně do působnosti valné hromady. Schvalování a ohlašování dalších dokumentů či jmenování likvidátora se pak následně řídí dle individuální úpravy stanovami společnosti, dispozitivně pak zákonem.

Dalším specifikem likvidace akciové společnosti je zacházení s emitovanými akciemi. Likvidátor, vyjma povinností zmíněných u společnosti s ručením omezením, musí dále zajistit předání a likvidaci akcií, s čímž souvisí i řádná a podrobná protokolizace. Za určitých okolností musí být také podána žádost a vystaveno potvrzení o zrušení zaknihovaných akcií ve veřejné evidenci CDCP. Postup v případě neodevzdání akcií držiteli těchto cenných papírů je dále stanoven v zákoně. Protokol o předání a zničení bývá také přílohou návrhu na výmaz společnosti z Obchodního rejstříku a musí být také řádně archivován. Likvidátor má povinnost vyplatit podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po odevzdání akcie. V případě vypořádání a vyčíslení likvidačního zůstatku je nutné zohlednit speciální zákonnou úpravu. Každý akcionář, ať již akcie odevzdal či ne, má právo na podíl z likvidačního zůstatku. Toto právo je zpravidla samostatně převoditelné, a to od okamžiku zahájení likvidace společnosti. Právo na likvidační zůstatek jednotlivých akcionářů se odvíjí od charakteru akcie, jíž drželi. Můžeme se tedy například setkat s prioritním právy akcionářů na podíl na likvidačním zůstatku. Samotné vypořádání může být zvlášť specifikováno ve stanovách společnosti. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.