Exekuce představuje cizí slovo pro „výkon“. V kontextu právních služeb se s ním nejčastěji setkáme jako pojem, který označuje buďto „výkon soudního rozhodnutí“ dle Občanského soudního řádu nebo výkon rozhodnutí, které je vymahatelné, s doložkou vymahatelnosti, soudním exekutorem. Exekuce je tzv. dvojkolejná, věřitel sám si může zvolit, jestli bude rozhodnutí vykonávat soud, například s pomocí soudního vykonavatele, nebo exekutor, kterého si zvolí věřitel. Každý z nich má trochu jiné výhody a trochu jiné možnosti výkonu rozhodnutí.
Soudní exekutor je právnickou profesí a osobou, která splňuje nároky kladené Exekutorským řádem a která se také tímto Exekučním řádem řídí při výkonu rozhodnutí. Exekutor provádí exekuce především na základě pověření soudu, ale poskytuje také právní pomoc zaměřenou na exekuční činnost, může přebírat do úschovy peníze i jiné movité věci. Exekutor také provádí dražby zabavených věcí a zjišťuje a spravuje majetek v rámci trestního řízení.
Exekuční řízení je zvláštní druh řízení, které upravuje Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (zkráceně jen Exekuční řád). Jedná se tedy o řízení u soudního exekutora, které je zahájeno na návrh věřitele, který došel exekutorovi. V tomto řízení dochází k výkonu rozhodnutí, exekuci, proti dlužníkovi, který dobrovolně a ani z povinnosti nevykonal to, co mu uložil soud rozhodnutím. Exekuční řízení je naprosto jiným druhem řízení a váží se na něj jiné práva a povinnosti účastníků řízení i samotného exekutora.