Jedná se o skutkovou podstatu trestného činu, upraveného v § 216 Trestního zákoníku. Dříve nazývané také jako „kořistnictví“, jedná se o takové jednání (čin), z kterého je shledán vinným ten, kdo ukryje, na sebe či na jiného přivede, přechovává nebo užívá věc, která je výnosem (byla získána) z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině. Ustanovení poté uvádí ještě další dvě skutkové podstaty. Jedná se o typický čin tzv. přeprodejců, kteří odkupují kradené věci a poté je prodávají dále. Legalizace výnosů z trestné činnosti může být spáchána jako přečin nebo také jako zločin.
Licence je propůjčení výkonu práv k určité věci. Úpravu licencí najdeme buďto v občanském zákoníku, nebo také v autorském zákoně. Držitel licence je oprávněn k využití patentu, nakládání s autorským dílem jako je kniha apod. Licence může být propůjčena i třetím osobám dále. Licenci vždy uděluje vlastník a originální držitel práv, od kterého jsou licence odvozeny. Zpravidla se sjednává licence v licenční smlouvě a za poplatek. Licence slouží pro ochranu práv duševního vlastnictví. Můžeme mít výhradní i nevýhradní licence. Nevýhradní licence může držet najednou více osob a vykonávat tak k jednomu předmětu licence práva najednou. Výhradní licence jsou udělovány jen jedné osobě a omezují tak vlastníka ve vydání dalších licencí.