Katastr nemovitostí je veřejný seznam evidence nemovitostí v České republice. V katastru nemovitostí se uvádějí nejen vlastnická, ale i jiná práva k nemovitostem (zástavní práva, věcná břemena apod.) a další detailní informace o nemovitostech. Katastr nemovitostí je postaven na základních zásadách, které hovoří o tom, že každý má ke katastru přístup, každý může činit opisy a každý může číst informace podané. To také ale na druhé straně předpokládá, že se nikdo nemůže vymluvit na neznalost informací uvedených v katastru. Pakliže si koupíte nemovitost, zatíženou hypotékou, nemůžete namítat, že jste o tom nevěděli, pakliže je hypotéka vedena v katastru nemovitostí. Slouží k ochraně práv k nemovitostem, k daňovým i poplatkovým účelům i ochraně životního prostředí. Cílem je zajistit soulad stavu vedeného v evidenci a skutečného a faktického stavu v reálném světě. Změny v katastru nemovitostí se činí na návrh oprávněných osob k příslušnému katastrálnímu úřadu.
Klamavá reklama je jednou ze skutkových podstat nekalosoutěžního jednání. Občanský zákoník rozlišuje několik různých skutkových podstat (druhů jednání), které se pokládají za nekalou soutěž mezi podnikateli. Klamavá reklama je právě jednou z nich. Nejčastěji má za cíl narušit rovné podmínky na trhu, čímž může dojít k narušení hospodářské soutěže. Klamavá reklama má uvést zákazníky v omyl, v mylnou představu o zboží, službě či samotném subjektu. Každá skutková podstata má znaky, které musí jednání naplnit, aby mohlo být považováno za klamavou reklamu. Všechny jsou uvedeny v § 2977, odst. 1 Občanského zákoníku.
Koncesí nazýváme oprávnění či výsadou k provozu určité zákonem aprobované činnosti na určitém území. Jedná se o povolení k provozování některých vybraných živností (dle živnostenského zákona). Výčet těchto živností nalezneme v příloze k živnostenskému zákonu. Mezi koncese patří například živnost v oblasti telekomunikací. Získání koncese je poměrně nákladné a složité, je třeba mnoha oprávnění a dokumentů, které podnikateli osvědčují vlastnosti k výkonu koncese.
Jako kontrolní orgán se označuje ten orgán, který má v pravomoci dohled či dozor nad určitým okruhem osob fyzických i právnických. S kontrolními orgány se setkáme v soukromých společnostech (dozorčí rada), ale i ve státním aparátu (Nejvyšší kontrolní úřad či Česká národní banka). Kontrolní orgány jsou u soukromých osob dobrovolně zřízeny společenskou smlouvou. Ve státním aparátu jsou ustanoveny na základě zákona (ústavního zákona) a vykonávají jim svěřenou pravomoc.
Jedná se o soukromou listinu, kterou vystavuje věřitel dlužníkovi, který zaplatil svůj dluh. Věřitel vydává kvitanci v případě, že o ni dlužník zažádá (bezpodmínečně!). Kvitance může být vydána věřitelem či prostřednictvím třetí osoby. Zákonná úprava kvitance je v občanském zákoníku. V kvitanci je uvedeno vždy jméno dlužníka a věřitele, předmět plnění a především datum, kdy došlo ke splnění dluhu. V případném sporu má velkou důkazní hodnotu a potvrzuje fakt, že dlužník svůj dluh, byť jen částečně, splnil.
Kauce je jistá forma vratné zálohy či záruky, která se nejčastěji skládá při sjednání nájemní smlouvy. Kauce slouží k pokrytí případných dlužných částek či škod, které nájemce způsobí na nemovitosti. Není to však jediný případ, kdy může být kauce užita. Vrácení kauce se řeší v případě, že zde není splněna ani jedna z podmínek, pro kterou by kauce měla být použita k úhradě dlužné částky. Může nastat i situace, že si strany kauci upraví odlišně od ustanovení občanského zákoníku, že se bude vracet jen část a podobně.
Kmenový list je zvláštním druhem cenného papíru. Upravuje jej ustanovení § 137 Zákona o obchodních korporacích. Jedná se o listinu, která představuje podíl společníka na obchodní společnosti s ručením omezeným. Kmenový list musí být připuštěn společenskou smlouvou. Lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena či podmíněna. Jedná se o cenný papír na řad, nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír. Nemůže být ani veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu či jiném veřejném trhu. Využívá se jej právě pro velice jednoduchou převoditelnost (jako cenný papír).
Jedná se o dvoustranný pracovněprávní dokument, který je uzavírán mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem. Může se týkat různých aspektů pracovního poměru, ovšem nejčastěji se setkáme s tím, že upravuje mzdové a pracovní podmínky zaměstnanců. Musí být písemná a podepsaná oběma stranami. Zaměstnanci musí být podle zákona seznámeni s obsahem kolektivní smlouvy do patnácti dní od jejího podepsání. Existují také dva druhy – podnikové kolektivní smlouvy a smlouvy vyššího stupně. Vyšší kolektivní smlouva je uzavírána mezi organizací zaměstnavatelů a organizací odborovou.
Jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka v insolvenčním řízení je konkurs jeho majetku. Předlužená podnikatelská fyzická či právnická osoba, která již nemůže splácet své dluhy, může zažádat v insolvenčním řízení o vyhlášení konkursu. Cílem je rozdělení majetku dlužníka v peněžní formě. K prohlášení konkursu dochází na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, který rozhoduje na návrh dlužníka či věřitele. Je ustanoven insolvenční správce, který je oprávněn nakládat s celým majetkem dlužníka (vyjma výjimky) a zajistit uspokojení přihlášených pohledávek věřitelů a nákladů konkurzu. Pakliže nebude majetek dlužníka stačit, je většinou osoba vymazána z obchodního rejstříku.
Kupní smlouva je pojmenovaným druhem právního oboustranného či vícestranného jednání, který je zachycen na písemném podkladu či v ústní dohodě, jehož smyslem je převod vlastnického práva a odevzdání věci na jinou osobu a za úplatu. Kupní smlouvou se tak vytváří právní smluvní vztah mezi kupujícím a prodávajícím. Kupní smlouva je upravena v občanském zákoníku, v § 2079 an. Kupní smlouva musí splňovat náležitosti dané zákonem (stanovená kupní cena, převod vlastnického práva, odevzdání věci). Zákon nad tento základní rámec poté upravuje práva a povinnosti prodávajícího i kupujícího a řeší některé kazuistické situace. Výjimku tvoří kupní smlouvy na nemovitost, které jsou speciálně upraveny s odkazem na některé právní předpisy veřejnoprávní povahy. Můžeme se také setkat se zvláštním typem kupních smluv, které se nazývají spotřebitelské, uzavírají se mezi podnikatelem a spotřebitelem a platí pro ně odlišná pravidla, než pro regulérní kupní smlouvy, zejména pro zvýšenou ochranu spotřebitele v právních vztazích.