Podnájemní smlouva upravuje podnájemní vztah mezi podnájemcem a nájemcem, který se zavazuje přenechat k užívání věc, kterou má nájemce v nájmu. Podnájem je závazkový vztah inter partes, který je pouze mezi nájemcem a podnájemcem. U podnájmu musí souhlasit pronajímatel. Souhlas pronajímatele však není nutný vždy. Souhlas pronajímatele s podnájmem může být písemný, ústní. Podnájemní smlouva může být také ústní či písemná.

Pohledávka znázorňuje vztah věřitele a dlužníka. Pohledávka je souborem práv a povinnosti věřitele a dlužníka, kdy věřitel má právo požadovat plnění po dlužníkovi a dlužník má povinnost plnit. Pohledávka je tedy širší pojem než dluh. Pohledávka může být peněžitá (na peníze) nebo nepeněžitá. Splatnost pohledávky je určena typem závazku i dohodou stran. Pakliže dlužník neplní dobrovolně, přistupuje věřitel k vymáhání pohledávky. Pohledávka vzniká a zaniká dle zákona.

Popření otcovství je právní institut, který umožňuje muži, který je uveden jako otec dítěte, popřít tento právem aprobovaný vztah. Manžel může popřít otcovství dítěte do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které zpochybňují jeho otcovství. Tato lhůta subjektivní (odvozená od znalosti či vědomosti otce o pochybnostech) však musí být naplněna v rámci objektivní lhůty a to je 6 let dítěte. Po šestém roku dítěte již nelze otcovství nikterak zpochybnit. Pokud je dítě narozeno v rámci manželství, a to mezi 160 od vzniku a 300 dnem od zániku manželství, může muž popřít otcovství jen tehdy, je-li zde taková okolnost, která vylučuje otcovství (neplodnost např.). Pakliže je dítě zplozeno umělým oplodněním, může muž zpochybnit otcovství v době mezi 160 a 300 dnem od umělého oplodnění. Pakliže byl otec určen souhlasným prohlášením nebo rozhodnutím soudu, může popřít otcovství jen tehdy, stihne-li to do 6 měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno.

Pracovní doba je část kde, ve které je zaměstnanec povinen vykonávat práci způsobem a tak, jak mu bylo určeno v pracovní smlouvě zaměstnavatelem, v místě výkonu práce a dle pokynů zaměstnavatele. Maximální stanovená týdenní pracovní doba je stanovena na 40 hodin týdně. Zaměstnanec může pracovat přesčas, nad 40 hodin týdně, pouze za splnění podmínek v zákoně. Doba stanovená se může u některých povolání lišit, jedná se tak většinou o zvláštní práce jako je kovkop. Mladší 16 let mohou pracovat nejvýše 30 hodin týdně s tím, že pracovní doba jednotlivých dní nesmí přesáhnout 6 hodin denně.

Pracovní neschopnost chápeme jako trvalou či dočasnou zdravotní překážku na straně zaměstnance, která mu neumožňuje vykonávat jeho povolání v celém či částečném rozsahu. K uznání pracovní neschopnosti je třeba získat potvrzení od lékaře. Vznikem pracovní neschopnosti vznikají zvláštní práva a povinnosti zaměstnanci i zaměstnavateli, mimo jiné začíná běžet lhůta ochranné doby a jiné následky. V případě pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, která je stanovena zákonem (pracovní zákoník).

Pracovní pohotovost je zvláštní doba, po kterou je zaměstnanec povinen být připraven k výkonu práce, a to buď mimo nebo na místě výkonu práce. Pracovní pohotovost musí být uvedena v pracovní smlouvě jako možná, zaměstnanec tedy musí vyjádřit souhlas. Za dobu pracovní pohotovosti má zaměstnanec nárok na odměnu stanovenou zákonem (pracovní zákoník). Forma dohody o pracovní pohotovosti nemusí být písemná, je však velmi doporučována.