Jedná se o základní právní předpis, který je v hierarchii právních předpisů ihned pod ústavním zákonem a mezinárodní smlouvu, načež je zase nad právními předpisy nižší právní síly, tedy nařízeními, vyhláškami i jinými podzákonnými předpisy. Zákon je základní stavební kámen legislativy, moci zákonodárné, která zákony utváří právní systém státu. Zákon je výsledkem činnosti parlamentu, ukládá povinnosti či zakládá práva pro všechny občany státu i osoby cizí, které se na území státu nacházejí. Zákon musí splňovat náročná kritéria pro jeho kvalitu, musí projít řádným procesem zákonodárným a nesmí rozporovat ústavní zákon, který má vyšší právní sílu. Mezi zákony můžeme zařadit například Občanský zákoník nebo Autorský zákon.
Ústavní zákony poté tvoří ústavu s malým ú, množinu ústavních zákonů, a jsou většinou velkého významu pro samotný stát jako celek. V této množině najdeme například Ústavu s velkým Ú nebo také Listinu základních práv a svobod, ale i další zákony (například o hranicích státu). Ústavní zákon může být měněn pouze ústavním zákonem, kdežto zákon jiným zákonem či ústavním zákonem. Zákony poté dále provádí a rozvádí podzákonné předpisy. Například Trestní zákoník je v některých případech prováděn vyhláškami, které stanovují třeba, co jsou omamné a návykové látky.