Vyšetřování trestné činnosti je prvotní část trestního řízení, která nastává před trestním stíháním. Vyšetřování se vede za dozoru státního zástupce, orgány činnými v trestném řízení (Policie ČR). Při vyšetřování se zjišťují skutkové okolnosti spáchání trestného činu a shromažďují se důkazní prostředky pro to, aby později mohla být podána veřejná žaloba. Vyšetřování je postup upravený zejména Trestním řádem, Zákonem o polici ČR, případně jinými právními předpisy. Nad orgány činnými v trestním řízení bdí Generální inspekce bezpečnostních sborů. Fáze vyšetřování trestného činu může být ukončena podáním obžaloby (veřejné žaloby), návrhem schválení dohody o vinně a trestu, případně zastavením trestního řízení. Platí, že obhájce by měl být již v tento moment přítomen většině dění, aby mohl svého klienta účinně chránit před nezákonným postupem.

Valná hromada je nejvyšší orgán obchodní společnosti, která rozhoduje o základních otázkách mimo obchodní vedení, které je svěřeno jednatelům či jednateli. Valná hromada se sestává ze společníků či akcionářů, tedy osob, které drží podíl na společnosti. Valná hromada musí být usnášeníschopná, aby mohla rozhodovat. Valnou hromadu svolává na základě zákona či dle společenské smlouvy jednatel, který uvede na pozvánce také důvod svolání valné hromady. Valná hromada slouží hlavně ke hlasování o základních otázkách.

Vazba, rozlišujeme od vězení, je dočasné opatření omezující osobní svobodu obviněného. Jedná se o formu opatření, které má zabránit v tom, aby obviněný v trestním řízení nemohl dále pokračovat v trestné činnosti, ovlivňovat svědky nebo uprchnout (vyhnout se soudu) předtím, než bude rozhodnuto o jeho vině či nevinně. Do vazby může být dán i nevinný, nikterak to nerozhoduje o tom, zda-li trestný čin skutečně spáchal nebo ne a k tomu by se také mělo přistupovat tímto způsobem. Vazba se vykonává ve vazební věznici.

Vykonatelnost je vlastnost soudního rozhodnutí, která nastává po právní moci. Pakliže je soudní rozhodnutí vykonatelné, je možno povinného donutit k plnění uloženému rozhodnutím státní mocí. Vykonatelné rozhodnutí může být i takové, které ještě nenabylo právní moci, a to v případě předběžných opatření či za okolností stanovených zákonem. Vykonatelnost je pouhá vlastnost rozhodnutí, které může být vykonáno. Neznamená automaticky, že je rozhodnutí nařízeno k vykonání. Pouze oprávněný rozhoduje, zda-li bude vykonatelné rozhodnutí vykonáno či ne.

Jedná se o věcné právo k věci cizí. Účelem tohoto práva je, aby někdo jiný mohl vykonávat a využít určité části užitné hodnoty jiné věci. Ten, v jehož prospěch je věcné právo zřízeno, tak může od povinného požadovat, aby něco strpěl či něčeho se zdržel. Věcná břemena rozlišujeme podle obsahu povinností a práv, mohou to být služebnosti i reálná břemena. Věcná břemena mohou být založena smlouvou, ale i rozhodnutím soudu či správního orgánu. Jedná se tak o jedno z omezení vlastnického práva. Vlastník věci najednou nemůže vykonávat své vlastnické právo vůči všem neomezeně, ale je vázán k určitému chování vůči určitým osobám. Věcná břemena jsou rozličná v podobě i charakteristice. Nejčastěji se setkáme s věcným břemenem u práva cesty. Pakliže se k sousednímu pozemku nelze dostat jinak, než přes pozemek náš, může soud rozhodnout o zřízení věcného břemene či můžeme se se sousedem domluvit na tom, že bude moci soused přejíždět přes náš pozemek.

Vyšší moc je právní označení pro všechny právní události či skutečnosti, které nemohou být člověkem ovlivněny a které jsou mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné. Jedná se o okolnost vylučující protiprávnost, neboť za ně nelze odpovídat. Jedná se o bouřky, povodně, výbuchy sopky či jiné přírodní katastrofy. Může se jednat také o společenské události jako revoluce či válku.