Soudní řízení je formalizovaný postup soudu při ochraně subjektivních práv a svobod, který se řídí procesněprávními předpisy (Občanský soudní řád nebo Zákon o zvláštních řízeních soudních). Soudní řízení je zahajováno buďto návrhem účastníka nebo ex offo, tedy z povinnosti soudu. Soudní řízení vede příslušný soudce či jeho předseda. V rámci soudního řízení účastníci činí procesní úkony – navrhují důkazy, tvrdí skutečnosti či disponují jinak s řízením. Soudní řízení je zpravidla veřejné, vyhlášení rozsudku je vždy veřejné a ústní.

Společenská smlouva je právní jednání, kterou mezi sebou uzavírají zakladatelé obchodní korporace a jíž se obchodní korporace zakládá. Musí být vždy písemná a musí mít podobu veřejné listiny (forma notářského zápisu nejčastěji). Společenská smlouva upravuje formu společnosti, sídlo, firmu, statutární orgán a jeho pole působnosti, obchodní zastoupení i jiné okolnosti nad rámec zákona. Upravuje tedy vztah zakladatelů (společníků) a obchodní korporace (právnické osoby).

Společné jmění manželů je speciální formou spoluvlastnictví, které vzniká ze zákona uzavřením manželství, není-li to vyloučeno v předmanželské smlouvě či v jiné manželské smlouvě. Společné jmění manželů nevzniká mezi registrovanými partnery či mezi druhem a družkou. Je upraveno v občanském zákoníku. Do společného jmění manželů náleží veškerý majetek i dluhy obou manželů, které vznikly za trvání manželství a nejsou výlučným vlastnictvím některého z manželů. Nejčastěji se zde řadí hypotéky, půjčky, ale i příjmy manželů či společné nemovitosti.

Společnost s ručením omezeným („s.r.o.“) je forma obchodní korporace, která je zákonem považována za kapitálovou, byť de facto se jedná o korporaci osobní. Společníci s.r.o. ručí za dluhy společnosti pouze omezeně a to do výše nesplacené vkladové povinnosti. Jedná se tak o velice výhodnou formu podnikání právnické osoby, která je zároveň nejrozšířenější formou v České republice, neboť poskytuje ochranu vlastnímu majetku společníků. S.r.o. může být založeno s kapitálem 1 Kč, postačí jeden zakladatel. Obchodní vedení společnosti je svěřeno jednateli (který může být i společníkem). Valné hromadě poté náleží veškeré existenční otázky společnosti.

Jednu věc může mít ve vlastnictví více osob. Mluvíme tak o spoluvlastnictví a spoluvlastnících. Každý spoluvlastník vlastní určitou část (podíl) na věci, o věci však rozhodují společně, s hlasovacími právy dle výše podílů. Podíl spoluvlastníků může být buďto ideální nebo reálný. Ideální je vymezen pouze abstraktně, kdežto reálný může být vymezen částmi (někdo karosérii, někdo zase motor). Spoluvlastnictví může vznikat i ze zákona (dědictví, společné jmění manželů). Spoluvlastníci nemohou být nuceni setrvávat ve společenství, mohou tedy vystoupit a mají právo na vyplacení. Zároveň panuje předkupní právo spoluvlastníků k uvolněnému podílu (nejdříve se tak musí podíl nabídnout ostatním spoluvlastníkům, teprve poté třetím osobám). Spoluvlastnictví může rozpustit i soud či zákon.

Spotřebitel je nepodnikatel, soukromá osoba, která pro svou vlastní potřebu, mimo své podnikání, a na své vlastní jméno uzavírá smlouvu s podnikatelem. Spotřebitelské smlouvy chrání daleko více spotřebitele, než podnikatele a jsou upraveny buďto v občanském zákoníku či v Zákoně o ochraně spotřebitele. Podnikatel má povinnost poskytnout předsmluvní informace (totožnost podnikatele, specifikace zboží či služby, cena, atd.) Spotřebitelské smlouvy vylučují zakázaná ujednání (ta, která zakládají výraznou nerovnováhu). Zároveň musí spotřebitelské smlouvy splňovat nároky a kogentní ustanovení zákona, od kterých se nemohou ani smluvně se spotřebitelem odchýlit. Veškerá smluvní odchýlení od těchto důležitých ustanovení jsou neplatná a nepřihlíží se k nim (například spotřebitel se nemůže vzdát práva odstoupení od smlouvy).