Nájemní smlouva je jedna z pojmenovaných smluv, které občanský zákoník výslovně upravuje ve své čtvrté části. V nájemní smlouvě se pronajímatel zavazuje přenechat dočasně k užívání věc ve svém vlastnictví nájemci, který se zavazuje pronajímateli platit nájemné. Předmětem nájmu může být jakákoliv hmotná nezastupitelná věc, movitá i nemovitá. V případě nemovitosti se vyžaduje vždy písemná smlouva. Zároveň v nájemních smlouvách o nemovitostech platí zákonná kogentní ustanovení o zvýšené ochraně nájemce. Častokrát se stává, že pronajímatel udává do nájemní smlouvy ustanovení, která nemohou být platná ze zákona, jedná se tedy o ustanovení, ke kterým se nepřihlíží – například ustanovení o smluvní pokutě. Nájemní smlouvy končí uplynutím doby, odstoupením od smlouvy, výpovědí či dohodou stran. Nájemní smlouva se může automaticky prodlužovat (v závislosti na předmětu nájmu).

Řadí se mezi smlouvy příkazního typu. Předmětem je samostatné nezávislé využití osobních vlastností poskytovatele. Strany smlouvy jsou zastoupený a obchodní zástupce, který je podnikatelem. Obchodní zástupce dlouhodobě vyvíjí činnost směřující buď k uzavírání obchodů se zastoupeným, nebo ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet. Obchodnímu zástupci za to náleží provize i zvláštní odměna. Uzavírá se vždy písemně, jejím předmětem jsou obchody určitého druhu a typu. Může se sjednat jako smlouva výhradní (jen jeden obchodní zástupce) nebo nevýhradní.

Touto smlouvou se jedna strana zavazuje druhé straně, že v budoucnu uzavře v určité lhůtě určitou budoucí smlouvu. Pakliže lhůta není ujednána, musí být tato budoucí smlouva ujednána do jednoho roku. Pakliže druhá strana nevyzve první stranu k uzavření budoucí smlouvy, povinnost zaniká. Zavázána strana musí tuto smlouvu uzavřít, v opačném případě může být sankcionována smluvní pokutou či jiným institutem. Smysl této smlouvy je především pojistit si budoucí uzavření smlouvy a to i v případě, že by jedna ze stran chtěla na poslední chvíli vycouvat. Sjednává se tak velice často před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost.

Smlouva o zápůjčce se uzavírá mezi dvěma osobami, kdy věřitel dává dlužníkovi k užití určité množství zastupitelné věci a dlužník se zavazuje věřiteli zastupitelné věci ve stejné hodnotě vrátit. Jedná se tak o klasickou peněžní půjčku, byť smlouva o zápůjčce může být i na jiné zastupitelné věci (například jablka). Jedná se o reálný kontrakt, smlouva tedy vzniká i ústně a to předáním (faktickým převzetím) daných zastupitelných věcí dlužníkem, nikoliv k podpisu smlouvy. Liší se tedy od smlouvy o úvěru. Výpovědní doba je šest týdnů, není-li ujednáno jinak.

Vyživovací povinnost mezi sebou mají osoby spojeny rodinným či jiným poutem – rodiče a děti, děti a rodiče, rodiče a prarodiče nebo i rodiče mezi sebou. Stanovení výživného je náročné a komplexní, a pokud neexistuje dohoda stran, vždy bude její výše pro některou ze stran nepřijatelná. Výživné se nejčastěji stanovuje při rozvodu k nezletilým dětem. Částka výživného reflektuje odůvodněné potřeby vyživované osoby a majetkové poměry, stejně tak na druhé straně. Snížení výživného je možné pouze za výjimečných okolností, které jsou odůvodněné. O snížení je možno žádat příslušný soud, který rozhoduje na základě důkazů a po jednání s účastníky. Častým důvodem ke snížení výživného je ztráta zaměstnání (snížení příjmů).

Soudní poplatek představuje poplatkovou povinnost, kterou musí zaplatit každý, kdo se chce domáhat u soudu ochrany svých subjektivních práv. Soudní poplatek je vypočítán dle Zákona o soudních poplatcích a jeho přílohách. Povinnost uhradit soudní poplatek vzniká podáním návrhu či žaloby k příslušnému soudu. Soudní poplatek je příjmem státního rozpočtu. Má funkci úhradovou, tedy má pokrýt alespoň část výdajů na vedení soudního řízení (plat soudce, náklady apod.). Má ale také funkci preventivní – má zabránit zbytečným či šikanózním žalobám a podáním. Bez uhrazení soudního poplatku nemůže být v řízení pokračováno a soud jej zastavuje. Žaloby na plnění (peněžní i jiné) jsou zpravidla zpoplatněny 1 000 Kč, pakliže se požadované plnění pohybuje do 20 000 Kč, kdežto nad 20 000 Kč už se poplatek vypočítává 5 % z požadované částky. Nejvyšší možnou částku soudního poplatku jsou 2 000 000 Kč. Soudní poplatek je součástí nákladů řízení, které lze požadovat proplatil po straně, která prohraje. Zároveň je možno osvobodit od povinnosti platit soudní poplatek, splňuje-li žadatel všechny podmínky.