Sbírka zákonů (zkráceně sb. vždy za číslem zákona, například Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník) je list, ve kterém se vyhlašují české právní předpisy. Vyjma sbírku zákonů máme také sbírku mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázaná. Sbírků zákonů ČR vydává Ministerstvo vnitra. Právní úpravu sbírky zákonů najdeme v zákoně č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Sbírka zákonů patří mezi základní prostředky státu k tomu, aby se zákony mohly dostat ke všem adresátům – občanům státu. Jedná se tak o základní předpoklad pro celý právní systém, ale i jeho zásady – občan musí být schopen se se zákonem seznámit a musí mu být přístupny v přijatelné podobě. Představuje ale také onu „neznalost zákona neomlouvá“. Sbírka zákonů je nesmírně důležitá, avšak lidsky je těžké přečíst všechny právní předpisy. Jen Česká republika má účinných a platných více než 10 000 právních předpisů! Některé z nich jsou dokonce stále platné a účinné, byť nepoužívané, ještě z první republiky.

Směnka je jednou ze základních druhů cenného papíru, který je výsledkem vývoje prostředků k placení snad od středověku. Říká se, že první směnky vydávali již Templářští rytíři během křížových výprav. Směnka je tedy listina, ve které je inkorporováno (vloženo) právo na zaplacení. Každá směnka, aby byla platná, musí obsahovat označení, že jde o směnku, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu peněz, jméno toho, kdo má platit (směnečník), údaj splatnosti (kdy má být placeno), údaj místa platebního (kde má být placeno), jméno toho, komu má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis toho, kdo směnku vydal. Jak již napovídají náležitosti směnky dle § 1 Zákona směnečného a šekového, jedná se o velice flexibilní prostředek k placení. Osoba A vystaví směnku osobě B, na které je uvedeno, že 30. června, pakliže osoba B předloží tuto směnku osobě C, bude osobě B vyplacena částka 10 000 Kč. Může se však také jednat o směnku, kdy výstavce a směnečník splývá. Osoba A vystaví směnku na 10 000 Kč osobě B, která, pokud směnku předloží v místě a čase určeném, dostane od osoby A onu částku. Směnky se mohou také převádět! Pokud tedy drží směnku ona osoba B z příkladu výše, je držitelem práva na zaplacení. Pakliže se osoba B dostane do dluhů, nemusí platit, ale může předat onu směnku, se kterou poté věřitel, osoba D, zajde v čase a místě k tomu, kdo má směnku proplatit a bude mu placeno. Směnky jsou neskutečně zajímavé právní nástroje a jsou velice často využívané, také v mezinárodním obchodu.

Smír je dohoda, která je uzavřena mezi stranami sporu v občanskoprávním soudním řízení, kterou na jejich návrh schválí soud a která má stejné účinky, jakoby soud rozhodl sám rozsudkem. Jedná se o preferovaný „konec“ soudního řízení. Smír je tím nejlepším lékem na každý právní problém, neboť pokud si strany sporu, i přes svou nevraživost, jsou schopny sepsat a dojednat podmínky smíru, je vždy takový smír daleko lepší, než kdyby rozhodoval soud. Smír představuje poslední šanci stran dohodnout se k alespoň nějaké spokojenosti obou stran. Zajímavou statistikou je také fakt, že strany dodržují spíše smír, který uzavřely před soudem, než samotný rozsudek. Pokud tedy máte možnost, vždy se alespoň snažte vyřešit věc smířlivě. Institut smíru existuje již od dob antiky, starého Říma. Více než dva tisíce let tohoto institutu a jeho praxe dokazuje, že se jedná o skutečně efektivní řešení problému. Se smírem může hlavně pomoci zkušený advokát. Nebojte se tak v této věci na něj obrátit.

Také nazývána kontraktem, dohodou či jiným pojmenováním – jedná se o základní rámec právního vztahu, ve které jsou upraveny práva a povinnosti stran smlouvy. Smlouva je souběžným a souhlasným vyjádření vůle vázat se v právním vztahu mezi dvěma osobami. Smlouva je uzavírána nejčastěji písemná, ovšem ani ústní smlouvy nejsou raritou, ba jsou častější, než se mnozí domnívají. Smlouva může být dvoustranná, jen mezi dvěma osobami, která váže k určitému plnění a zodpovědnosti jen dvě osoby. Může být ale také vícestranná. Smlouva může být uzavřena mezi osobami fyzickými, právnickými, ale i státy! Mezinárodní smlouvy jsou již od samé antiky základním stavebním kamenem mezinárodních vztahů.

Kupní smlouva je stará jako lidstvo samo. Je upravena hned na několika místech, v základu však v ustanoveních § 2079 až 2183 Občanského zákoníku. Kupní smlouvou dochází k úplatnému převodu vlastnického práva k věci na někoho jiného. Kupní smlouva může být písemná i ústní, zeširoka napsaná i štíhlá na jednu stranu. Kupní smlouva je vždy úplatná. Kupní smlouva je zásadním motorem lidské společnosti. Kupní smlouvy uzavíráte dnes a denně, pakliže jdete nakoupit do obchodu, kupujete auto nebo i nemovitost. Kupní smlouvy mohou být jednoduché na první pohled, avšak zdání klame. Pakliže si nejste jisti, vždy kontaktujte svého brněnského advokáta!

Tento typ smluv, upravených zákonem v ustanovení § 2586 až 2635 Občanského zákoníku, je stejně rozšířený jako kupní smlouva. Ve smlouvě o dílo se zhotovitel díla zavazuje vyrobit či provést něco pro objednatele. Smlouvu o dílo například uzavíráte se stavebníkem, který vám postaví nový domov nebo třeba i opravářem. Někdy je velice těžké rozlišit smlouvu o dílo a kupní smlouvu, převážně však platí, že u smlouvy o dílo jde především o vykonání činnosti, provedení úkonu nebo výrobu. Smlouva o dílo může být písemná i ústní, zpravidla je vždy za úplatu. Spolu s kupní smlouvou patří smlouva o dílo jedním z nejčastějších sporů před soudy. Chcete limitovat negativní důsledky či pojistit se, mít vše pod kontrolou? Zkušený advokát dokáže navrhnout jasnou, stručnou a plnohodnotnou smlouvu o dílo, díky které budou obě strany znát své práva a povinnosti a nebude žádných pochyb. Advokát v brně, JUDr. Martin Halahija, vám rád zodpoví veškeré vaše otázky.