Rozhodčí doložka je zvláštní typ doložky uzavírané ke smlouvě hlavní (kupní, nájemní, jakékoliv). Rozhodčí doložky zakládají pravomoc rozhodců k rozhodování určitých či všech sporů ze smlouvy. Jedná se tak o mimosoudní řešení sporů, které má výhody i nevýhody. Na území ČR rozeznáváme tři stálé rozhodčí soudy, institucionalizované a upravené Zákonem o rozhodčím řízení. Jedná se o Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha a o soud Českomoravské komoditní burzy Kladno. Mimo tyto stálé rozhodčí soudy lze ustanovit i rozhodce ad hoc, kterému strany svěří a na něj delegují pravomoc rozhodnout v případném sporu. Rozhodcem může být jakákoliv svéprávná, plnoletá a způsobilá třetí osoba.

Jako rozhodčí soud jsou označovány stále rozhodčí soudy, které jsou upraveny zákonem o rozhodčím řízení a představují mimosoudní alternativu ku klasickému soudnímu řízení. V České republice rozeznáváme tři stálé rozhodčí soudy – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha a o soud Českomoravské komoditní burzy Kladno. Rozhodčí soud (arbitráž) je především stojící mimo stát, nemá druhých instancí (nemožnost podat odvolání) a je méně formální. Na rozhodčí soudy se aplikují veškerá ustanovení o podjatosti, stejně tak platí, že rozhodčí soud musí být nestranný a nezávislý. Rozhodnutí rozhodčího soudu má stejný účinek jako rozhodnutí soudu, je přímo vykonatelné a může být exekučním titulem. Rozhodnutí může být přezkoumáno za určitých podmínek i obecnými soudy.

Jeden ze způsobů, jakým lze ukončit platnost manželství z vůle manželů, je rozvod. Rozvod je institucionalizovaný proces zániku manželství, který je upraven v občanském zákoníku a poté zákonem o zvláštních řízeních soudních. Rozvod manželství představuje trvalou a nenapravitelnou odluku manželů, kteří již nevedou společnou domácnost ani se nepodílí společně na chodu domácnosti, nepřejí si setrvávat v manželství. Rozvod manželství musí být zahájen vždy na návrh, a to buď jedním z manželů (sporný rozvod) či oběma najednou (nesporný rozvod). Méně nákladný, rychlejší a efektivnější je nesporný rozvod, často se však stává, že se z nesporného rozvodu stane rázem sporný. Při rozvodu se řeší nejen statusové poměry manželů, ale také i jejich majetek, společné jmění manželů, úprava poměrů k nezletilým dětem, styk s nezletilými dětmi, výživa mezi manželi i mezi rodiči a nezletilými dětmi. Buďto se vše řeší v rozvodovém řízení, které probíhá jako klasické sporné řízení, ve kterém účastníci (manželé) tvrdí a prokazují důkazními prostředky, nebo se manželé mohou na všem dohodnout

Rozvodové řízení patří mezi speciální druhy soudních řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních, ve kterém dochází k rozvodu manželství. Existují i případy, kdy manželství nelze rozvést, tyto výjimky jsou upraveny v občanském zákoníku. Rozvodové řízení se vždy zahajuje na návrh. Příslušný soud je vždy okresní soud, jehož místní příslušnost je stanovena dle pravidel (nejčastěji je obvod toho soudu, v němž se nachází poslední společná domácnost manželů). V rozvodovém řízení sporném, kdy návrh podá jen jeden z manželů a druhý se „brání“, se zjišťují důvody a příčiny rozvratu manželství, vypořádávají se majetkové poměry manželů a upravují se poměry k nezletilým dětem, případně se řeší péče o děti, styk, výživné.

Jedná se o jeden ze způsobů občanského závazkového práva, kterým se za dlužníka zaručuje třetí osoba, která bude v případě dlužníkova neplnění ručit za splnění. Ručitel se tedy stává nepřímým dlužníkem, po němž může věřitel požadovat plnění dluhu tehdy, neplní-li dlužník. Rozeznáváme však i další speciální druhy ručení (například směnečné rukojemství), i jiné odchylky. Ručení je hojně využívané zejména pro utvrzení postavení věřitele, kterým se zvyšuje solventnost a schopnost dlužníka splnit svůj závazek. Ručitel může po splnění dluhu požadovat po dlužníkovi, aby mu nahradil, co měl plnit – nikdy se tak nestane, že by se dlužník úplně vyvázal ze splnění povinnosti jen tím, že si stanoví ručitele.