Procesní ustanovení správního řádu, občanského soudního řádu, trestního řádu či jiné procesněprávní předpisy upravují institut předběžného opatření. Jedná se o zpravidla výjimečný procesní úkon, kterým soud upravuje poměry účastníků ještě předtím, než rozhodne ve věci meritorně. Jedná se tak o dočasné upravení poměrů účastníků v případě, že by hrozilo ohrožení pozdějšího výkonu rozhodnutí. Předběžné opatření může být například v podobě zadržení určité peněžité částky na účtu, aby nemohly být vyneseny ven žalovaným, vykázání ze společné domácnosti v případě domácího násilí apod. Předběžná opatření musí soud vydat, pakliže je to odůvodněno a nezbytné, do 72 hodin od doručení návrhu na předběžné opatření soudem. Nehrozí-li závažné prodlení, musí návrh projednat neveřejně do 7 dní od doručení. Proti předběžným opatřením většinou není možné podat odvolání. Předběžné opatření také nelze vydat v případě, že by soud tímto rozhodnutím předjímal své budoucí meritorní rozhodnutí.

Představenstvo je statutární (volený) orgán akciové společnosti a družstva. Jedná se o takový orgán společnosti, kterému náleží rozhodování v obchodních záležitostech a ve všech jiných, které mu svěřují stanovy či společenská smlouva, mimo základní otázky existence společnosti, které náleží valné hromadě či členské schůzi. Představenstvo se skládá z jednotlivých členů, kteří jednají samostatně či kolektivně, jsou zapsáni v obchodním rejstříku a mají svého předsedu. Volí je a odvolává valná hromada.

Prekluze v soukromém právu znamená nejen zánik nároku z určitého subjektivního práva, ale i úplný zánik tohoto práva jako takového. Na rozdíl od promlčení ovšem prekluze není všeobecná, nastává pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví, zpravidla souslovím „jinak právo zanikne“. Je proto vcelku výjimečným právním institutem. V trestním právu se lhůty, které mají charakter prekluze, nazývají lhůtami promlčecím.

Prokura je formálně upravený akt a druh zastoupení, kterým podnikatel zmocňuje prokuristu (vybraného zástupce) k určitému nebo všemu právnímu jednání, k němuž dochází při provozu obchodního závodu či pobočky, i přesto, že by byla třeba plná moc k výkonu. Prokura je zvláštní forma plné moci. Zápis prokuristy do obchodního rejstříku je deklaratorní, vzniká již samotným udělením. Prokurista může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná. Musí jednat s péčí řádného hospodáře. Prokurista se vždy podepisuje s dovětkem označujícím prokuru.

Institut promlčení je institut právního řádu, kterým se zakončuje doba, kdy mohla být povinnost dlužníka vymáhána úspěšně věřitelem. Věřitel tedy svá práva nevykonal tehdy, když měl a z pohledávky za dlužníkem se tedy stává naturální obligace, kterou dlužník již nemusí plnit a nemůže k tomu být donucen. Jedná se tedy o oslabení úspěšného vymožení pohledávky. Pohledávka promlčená může být i nadále uplatněna u dlužníka či před soudem, pakliže však dlužník vznese námitku promlčení, soud nemůže promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna majetková práva, a to v zákonem stanovených řádných a mimořádných lhůtách. Tyto lhůty běží ode dne, kdy mohlo být právo vymáháno u veřejného orgánu poprvé. Marné uplynutí lhůty nelze věřiteli prominout. Promlčecí lhůty však neběží zcela jednotně, v některých případech lhůty stojí (neběží, jako v případě podání žaloby na soud). U některých práv neběží promlčecí lhůty vůbec, například u náhrady nemajetkové újmy, kterou může osoba požadovat i čtyřicet let dozadu. Právo vlastnické se nepromlčuje nikdy.