Jedná se o pojem, který se vztahuje ke spravování majetku. Je to požadovaná míra péče, ale také předpoklad nebo očekávání, k nimž jsou vázány osoby spravující majetek, ať už fyzické či právnické. Je to jistý standard správy, který nesmí být porušen. Představuje jistou objektivně vyjádřitelnou měru právního i faktického jednání vázané osoby. Jednoduše řečeno, pakliže opatrujeme majetek, který nám nepatří, očekává se od nás, že jej budeme spravovat, starat se o něj a ideálně rozmnožovat stejně, jako by to byl náš. Prohřeškem proti péči řádného hospodáře může být příklad zlomyslného jednatele, který zpronevěřuje majetek společnosti, za kterou jedná. Obecnou definici můžeme nalézt v ustanovení § 159 Občanského zákoníku. V rámci péče řádného hospodáře musíme také připomenout i míru loajality, kterou musí osoba spravující mít.

Písemné osvědčení, které opravňuje fyzickou osobu jednat právně i fakticky za někoho jiného. Je to příklad smluvního zastoupení, založeno smlouvou, kde jedna ze stran pověřuje druhou k určitému jednání a druhá toto zastoupení přijímá a slibuje, že bude konat a jednat s nejlepším vědomím a svědomím ve jméně zastoupeného. Rozsah jednání, časová trvalost i jiné další podstatnosti jsou poté specifikovány na smlouvě o plné moci. Může ji vystavit kterákoliv osoba. Často je nutná i pro jednoduché věci jako vyzvednutí zásilky. Syn může zplnomocnit matku, aby za něj mohla převzít zásilku na poště.

Podání vysvětlení je jedním z institutů, kterým orgány činné v trestním řízení (policie) či správní orgány ve správním řízení zjišťují předběžně skutkový stav věci. Častokrát se setkáte s podáním vysvětlení i pro účely daňové. Podání vysvětlení může být v listinné podobě (musíte něco vysvětlit písemně a zaslat příslušnému orgánu), ústní (musíte přijít a vysvětlit). Vyzván k podání vysvětlení může být kdokoliv, od podezřelého v trestním řízení po stavitele černé stavby, na kterého přišel místní obecní úřad. Vždy se jedná o institut využívaný před zahájením nějakého řízení, takže vždy zbystřete a kontaktujte svého advokáta, který vám může pomoci.

Každé soudní řízení se zahajuje podáním žaloby. Jedná se o právní procesní úkon. Žaloba musí splňovat náležitosti dle občanského soudního řádu, aby ji soud mohl přijmout a zabývat se jí. Zpravidla nejde o nic složitého, každý může podat žalobu – základem je uvést kdo (žalobce a jeho identifikace) uplatňuje co (jaké právo, o co se budou soudit?) proti komu (žalovaný a jeho identifikace). Byť je to takto jednoduché vysvětlení, podrobnější informace najdeme v § 42 (obecně jakékoliv podání k soudu) a dále v § 79 (návrh na zahájení řízení, tj. žaloba). Žalobu je třeba dobře zpracovat, označit všechny strany, tvrzení i další. Sepsání žaloby může být pro běžného člověka složitější, proto je vždy dobré obrátit se na advokáta. Vyjma žaloby dle občanského soudního řádu můžeme také podávat žalobu proti správnímu orgánu poté, co jsme vyplýtvali všechny řádné opravné prostředky (odvolání) – to je poté správní žaloba a ta se řídí zase správním řádem soudním.

Nejčastěji se setkáme s podílem na zisku, vyjma dobrodružných her či příběhů s piráty, také u obchodních společností. Každý, kdo vlastní podíl na společnosti, má v něm vtělen také podíl na zisku společnosti, jistou percentuálně vyjádřitelnou částku z celku. Nejčastěji se u obchodní společnosti stanovuje celková výše, ze které poté bereme své podíly, řádnou či mimořádnou účetní uzávěrkou, která stanoví, jaký zisk se bude rozdělovat dle podílů. Podíl na zisku ale také může být přiznán někomu, kdo nemá podíl za společnosti. S tím se můžeme setkat například u akciových společností, kde můžeme najít akcionáře (držitele akcie), který sice nemá hlasovací práva a nijak se na chodu akciové společnosti nepodílí, má však podíl na zisku.

Podjatost představuje vnitřní stav, subjektivní poměr rozhodující osoby k věci. Jedná se o porušení nestranného a nezaujatého posuzování věci. Překážkou podjatosti může být přímý zájem na výsledku řízení, osobní vztah k účastníkům řízení. Podjatost se týká soudců v soudních řízení, úředních osob ve správním řízení a také rozhodců v rozhodčím řízení. Námitka podjatosti musí splňovat procesní náležitosti dané zákonem a musí být nejčastěji vznesena na prvním jednání před soudem či jiným orgánem, jinak v případě, že teprve později vyvstaly okolnosti či důkazní prostředky, které podrývají nestrannost rozhodující osoby. Námitky podjatosti nejčastěji projednává předseda soudu či nadřízený státního orgánu. V případě vyloučení rozhodující osoby je věc předána jiné osobě v rámci jedné instituce. Pakliže jsou vyloučeni všechny rozhodující osoby, je věc postoupena či přikázána nadřízeným orgánem jiné instituci stejné úrovně.