Opatrovnictví je forma zastoupení účastníků řízení, při kterém hrozí, že by bylo neúměrně a neoprávněně zasaženo do práv některého z účastníků. Opatrovnictví vzniká ze zákona či rozhodnutí veřejného orgánu. Opatrovník zastupuje účastníka v celém rozsahu nebo rozsahu určeném. Opatrovník musí jednat v nejlepším zájmu opatrovaného a jeho jednání nesmí být v rozporu se zájmy opatrovaného. Opatrovnictví může být stanoveno ad hoc pro určité řízení, případně také na dobu určitou – v případě soudního opatrovnictví nesvéprávných osob.

Jedná se o kategorii fyzických osob, které jsou vůči sobě ve zvláštním citovém, emočním a sociálním postavení (poutu). Platí, že osoba blízká je taková osoba, u které by dotyčný pociťoval újmu jako svou vlastní. V trestním řízení platí pravidlo, že lze odepřít výpověď, pakliže by hrozilo nebezpečí trestního stíhání osobě blízké. Osoba blízká může být rodinný příslušník, důvěrný přítel, manžel či druh, osoby sešvagřené, osoby v jiném obdobném rodinném či sociálním poutu.

Stejně jako mateřství, jedná se o právem aprobovaný vztah dospělého jedince (muže) k dítěti. Otec se podílí spolu s matkou rovnou měrou na výchově, vzdělávání a péči o dítě. U matky platí právní fikce, tedy že matka je ta žena, která dítě porodila. U otcovství panují 3 domněnky, které nastupují postupně. V prvé řadě je otcem manžel matky, a to i v případě, že se dítě narodí určitou dobu po zániku manželství. V druhé řadě, není-li otce podle domněnky první, je otcem dítěte ten, který se jako otec přihlásí a jehož prohlášení o otcovství matka potvrdí. Ve třetí řadě, není-li osoby dle domněnky první či druhé, je otec dítěte ten, který je tak označen rozhodnutím soudu. Dítě je v řízení o určení otcovství vždy zastoupeno třetí osobou, kolizním opatrovníkem (nejčastěji OSPOD). Ustálená praxe, zákon i judikatura stanovují, že otcem je ten, který s matkou souložil v rozhodné době, a to od 160 do 300 dne před porodem. Otcovství nemůže být vyloučeno například neplodností.

Podpisy mohou být úředně či jinak ověřeny. Jedná se o legalizaci, posílení pravosti podpisu, které se koná připojením doložky o pravosti podpisu. Znamená, že podpis na listině učinila osoba, které podpis patří. Jedná se o osvědčení, které utvrzuje skutečnost uvedenou na listině. K ověření podpisu se předkládá občanský průkaz či jiný doklad totožnosti. Ověřením podpisu se nepotvrzuje pravdivost či pravost informací či údajů na listině, pouze samotný podpis. Ověření podpisu lze provést na obecním či městském úřadě, Czech Pointu, u notáře, na konzulárním či zastupitelském úřadě v zahraničí či u advokáta.