Občanství je trvalý, místně neomezený právní vztah fyzických osob a státu. Představuje jeden ze znaků moderního státu. Občanství představuje také jedno z privilegií osob, se kterými je stát vázán ať už od narození či při získání občanství. Díky občanství požíváme jako občané mnoho výhod, které stát poskytuje a my si mnohdy ani neuvědomuje. Od práva využít zdravotnictví až po možnost studovat na vysoké škole. Právní svazek je dnes již nezrušitelným, ovšem kdysi bývalo zrušení občanství jedním z nástrojů totalitní moci. Občanství však představuje také povinnosti občana vůči státu – podrobit se státní moci, platit daně nebo například i k jiným povinnostem.

Právnické osoby samy o sobě neexistují. Jedná se o právní konstrukt, který je ale realizován skrze fyzické osoby. Aby se dalo právně rozlišit, která fyzická osoba má jakou část (onen podíl) na právnické osobě, přišlo právo s obchodním podílem – představuje vztah fyzické osoby k právnické osobě, obsah povinností i práv, která jsou s podílem spojena. Jedná se o vztah vyjádřitelný procenty. Fyzická osoba, která vlastní a realizuje podíl na obchodní společnosti, je nazývána společníkem. Každý společník může mít různou výši podílu. Poté rozlišujeme většinové společníky a menšinové společníky. Všichni společníci (je-li to možné) mohou mít i stejný podíl – dva společníci jedné společnosti s ručením omezeným mohou mít oba dva stejně vysoké padesátiprocentní podíly. Mají tak stejná práva a povinnosti, stejné hlasy i stejný nárok na zisk.

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Mezi údaje zapisované do obchodního rejstříku patří údaj o firmě, sídle, předmětu podnikání, společníci a statutární orgány. Obchodní rejstřík je dostupný všem, všichni do něj mohou nahlížet a pořizovat výpisy. Vede jej příslušný rejstříkový soud, zpravidla krajské soudy (výjimka je Praha). Jen rejstříkový soud může činit a zapisovat změny v obchodním rejstříku (a výjimky).

V rámci občanského práva se můžeme setkat s obchodní smlouvou, která je uzavírána mezi podnikateli. Na rozdíl od běžných smluv či spotřebitelských smluv je zde daleko menší ochrana stran, platí zde trochu jiná pravidla (obvyklá pro obchodní styk). Podnikatel je považován za profesionála, u kterého se očekává vyšší stupeň znalostí a pečlivostí. Podnikatelé se mohou dovolávat obchodních zvyklostí či zavedené praxe stran.

Každý podnikatel či obchodní společnost má nějaké své obchodní tajemství. Tajný postup, proces, plán či složení, know-how nebo znalost, se kterou se nechce dělit, neboť je to právě ono obchodní tajemství, které mu dovoluje vynikat v hospodářské soutěži. Obchodní tajemství jsou chráněna zákonem zvláště pečlivě a mnozí podnikatelé si také zvláště upravují povinnosti mlčenlivosti vůči svým zaměstnancům či klientům skrze dohody o mlčenlivosti. Sankcí za porušení mlčenlivosti jsou mnohdy vysoké finanční částky i jiné následky. O to větší je důraz na mlčenlivost u osob vysoce postavených u podnikatele.

Základní právo každé osoby je právo na obhajobu v trestním řízení. Obhajoba je termín trestního řízení, nikde jinde se nepoužívá. Obhájce je buďto zvolen obviněným či podezřelým nebo je jmenován soudem v rámci jeho pravomoci a za splnění předpokladů. Obhájce může být jen advokát. Materiální obhajoba zahrnuje právo obviněného osobně se účastnit jednání před soudem, vyjádřit se ke skutečnostem, vyhledávat, předkládat a navrhovat provedení důkazních prostředků i jiné procesní práva. Formální obhajoba zahrnuje požadavek zastoupení profesionálem – advokátem. Obhájce se účastní řízení od počátku (vyšetřování) až po konec (vynesení rozsudku).