Novela trestního zákoníku: znásilnění, bezbrannost a sexuální útok

Perex: Novela trestního zákoníku přináší důležité změny v oblasti ochrany obětí sexuálního násilí. Zavádí pojem bezbrannost, nový trestný čin sexuální útoku a redefinuje trestné činy znásilnění a sexuální nátlak. Znásilněním bude nově i čin spáchaný proti seznatelné vůli jiného.

S velkým zájmem sledujeme vládní návrh novely trestního zákoníku. Proč je tato novela tak důležitá? Přináší totiž velké změny pro pachatele sexuálního násilí jako reflexi narůstajícího počtu ohlášených sexuálních trestných činů. Novela zavádí nový právní pojem – spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti, přináší redefinici znásilnění a změny v trestném činu sexuální nátlak a zavádí zcela nový trestný čin sexuální útok.

Návrh novely je zatím v legislativním procesu. Jednomyslně prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně; nyní je přidělen garančnímu ústavněprávnímu výboru. Poslanecká sněmovna rozhodla o zkráceném projednání návrhu. Ústavněprávní výbor má z toho důvodu méně času na projednání návrhu novely, proto mu musí dát prioritu. Po schválení ve druhém, příp. třetím čtení se dále postoupí senátu. Očekáváme však hladký průběh schválení a nanejvýš zanedbatelné změny ve znění návrhů novelizovaných ustanovení.

Znásilnění ve znění vládní novely

Novelizovaná úprava trestného činu znásilnění přináší ve srovnání se současnou právní úpravou významné změny. Jedním z klíčových prvků nového ustanovení je zavedení alternativní podmínky provedení činu proti seznatelné vůli jiného. Dle důvodové zprávy k návrhu zákona  „musí jít o seznatelnou vůli oběti, tj. nestačí, pokud s jednáním pachatele vnitřně nesouhlasí, aniž by to bylo jakkoli zjevné navenek – seznatelnou vůlí se rozumí, že oběť dá jakýmkoli způsobem najevo, že s jednáním pachatele nesouhlasí (ať již verbálně nebo neverbálně – např. nesouhlasným gestem, pláčem, obrannou pozicí“.

O znásilnění půjde rovněž tehdy, kdy pachatel oběť donutí k souloži či jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, či zneužije-li pachatel bezbrannosti oběti.

Trestný čin znásilnění oproti současnosti nebude obsahovat pojem pohlavní styk. Pohlavním stykem lze rozumět jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, ať stejného či odlišného pohlaví. Jde o široký pojem, který zahrnuje jednání vyvolaná pohlavním pudem, jejichž podstatou je fyzický kontakt s druhou osobou, tj. dotyk, který směřuje k ukojení sexuálního nutkání.[1] Znásilněním proto nadále zůstane pouze čin provedený souloží či jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží. Ostatní případy, které nebudou znásilněním, nově budou spadat pod trestní čin sexuální útok dle § 185a Trestního zákoníku.

Přísnější sazby pro pachatele sexuálních trestných činů

Zákonodárce dále podstatně zpřísňuje trestní sazby odnětí svobody. Základní trestní sazba bude činit dvě až deset let. Zpřísněná trestní sazba tři až dvanáct let bude uložena pachateli, dopustí-li se znásilnění na dítěti (osobě do 18 let), těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy a spáchá-li čin s další osobou nebo se zbraní. Nejpřísnější trestní sazbou pět až patnáct let bude potrestán pachatel, spáchá-li čin na dítěti mladším patnácti let, způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví či spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě (např. ve věznici či ve školském zařízení).

Doposud úprava trestního činu znásilnění kladla důraz na provedení činu fyzickou silou či hrozbu násilím. Nová úprava rozšiřuje pojetí znásilnění o situace, kdy je oběť zneužita v důsledku své bezbrannosti.

Co rozumět pod spácháním trestného činu zneužitím bezbrannosti?

Pojem bezbrannost byl doposud vymezován pouze v judikatuře, trestní zákoník pojem neobsahoval. To se od novely změní. Trestný čin tedy bude spáchán zneužitím bezbrannosti, jestliže pachatel využije toho, že jiná osoba je ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svou vůli nebo je její schopnost utvářet nebo projevit svou vůli podstatně snížena z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchy, silného ochromujícího stresu, nízkého nebo vysokého věku, překvapení nebo jiného obdobného důvodu. Děti mladší dvanácti let budou vždy považovány za bezbranné.

Definice bezbrannosti bude nově vložena do obecné části trestního zákoníku. Uplatní se proto na všechny trestné činy, jejichž skutková podstata bude obsahovat tento znak (spáchání při bezbrannosti oběti). Kromě toho je bezbrannost obecnou přitěžující okolností, která se může uplatnit u všech trestných činů.

Bezbrannost se projeví jako přitěžující okolnost i u ostatních trestných činů

Spáchání činu zneužitím bezbrannosti bude prozatím obligatorním znakem skutkové podstaty pouze u trestných činů znásilnění, sexuálního útoku, sexuálního nátlaku a získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou. Nevylučuje se však, že zákonodárce v budoucnosti přidá tento znak k jiným skutkovým podstatám.

A jaké to bude mít důsledky?

V současné době je trestný čin znásilnění v základní skutkové podstatě pouze přečinem. Od novely se bude jednat o zločin. Podstatný rozdíl v kvalifikaci trestného činu způsobuje, že již nadále nepůjde za znásilnění uložit (při splnění dalších podmínek) alternativní trest, například domácí vězení či obecně prospěšné práce. Alternativní trest je možné uložit zejména tehdy, kdy vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. Zpravidla alternativní tresty pouze doplňují trest odnětí svobody, v některých případech jej lze uložit i samostatně. Trest domácí vězení však nelze uložit vedle trestu odnětí svobody.

Další možností v dosavadní právní úpravě bylo upuštění od potrestání za přečin znásilnění v prvním odstavci. Soud mohl upustit od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jehož spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k nápravě pachatele i k ochraně společnosti. Ani toto řešení nebylo v praxi příliš častým.

Pachatelé přečinů, a tedy doposud i trestného činu znásilnění v základní skutkové podstatě, kteří byli odsouzeni k trestu odnětí svobody, mohli dále požádat o propuštění na svobodu i před výkonem jedné třetiny uloženého trestu, pokud svým vzorným chováním a plněním svých povinností prokáží, že dalšího výkonu trestu není třeba. Musí však být přijata záruka za dovršení nápravy odsouzeného či se musí očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Pachatel musel být trestán poprvé. Ani jedna z výše uvedených možností nadále nebude možná.

Skutková podstava v druhém odstavci se stane zvlášť závažným zločinem, neboť horní hranice trestní sazby přesáhne deset let. Tím vznikne trestnost přípravy i této skutkové podstaty, doposud byla trestná příprava pouze třetího a čtvrtého odstavce. Za zvlášť závažný zločin se pachatelé, jimž byl uložen trest odnětí svobody, zařazují zpravidla do věznice se zvýšenou ostrahou, zatímco za zločiny do věznice s ostrahou. V ostatních odstavcích skutkové podstaty se kvalifikace nemění.

Závěr

Novela trestního zákoníku představuje významný krok ke zvýšení ochrany obětí sexuálního násilí.  Zavádí definici bezbrannosti, vkládá do nového § 185a trestního zákoníku trestný čin sexuální útok a redefinuje trestné činy znásilnění a sexuální nátlak. Bude-li novela schválena senátem a následně podepsána  prezidentem republiky, předpokládá se, že to povede ke snížení množství trestných činů páchaných v sexuální oblasti. Pokud se i přesto dostanete do obtížné situace, naše advokátní kancelář je připravena poskytnout komplexní právní poradenství a zajistit ochranu Vašich práv.

[1] (ŠÁMAL, Pavel, ŠÁMALOVÁ, Milada. § 185 [Znásilnění]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 2324.)