8:00 - 18:00
Telefon 8:00 - 20:00
Menu

„Sporný“ a „nesporný“ rozvod



Obecně o rozvodu

Úpravu rozvodu najdeme v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), a to od § 755 a dále. K tomu, aby soud povolil rozvod manželství, je nutný tzv. kvalifikovaný rozvrat, který je popsaný v § 755 odst. 1 OZ, a znamená, že „soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.“ V této situaci manželství už neplní svůj účel (podle § 655 OZ), a není proto důvod po manželech požadovat, aby zůstali v manželství. Jedná se o obligatorní (povinnou) podmínku, bez které soud rozvod nepovolí. Jsou ale i situace, kdy i přes prokázání kvalifikovaného rozvratu soud rozvod i přesto nepovolí (viz níže u výjimek pro povolení rozvodu manželů). Rozvod může být dvojího typu, a to rozvod, u kterého se oba manželé zastávají stejné stanovisko vůči některým důležitým aspektům spojeným s rozvodem (tzv. nesporný rozvod) anebo naopak, kdy se manželé nedohodli a o následném poměru rozhoduje soud (tzv. sporný rozvod).

 „Nesporný rozvod“

Nejpříznivější situací pro oba manžely by byl tzv. nesporný rozvod. Zákon tento druh rozvodu nazývá „rozvod bez zjišťování příčin rozvratu“. Také se mu někdy může říkat i smluvený rozvod. Podmínky a specifikace je v § 757 OZ. Jde o takový rozvod, ke kterému se jeden z manželů připojí k návrhu na rozvod manželství, který podal manžel druhý. V takovém případě, když soud dojde k závěru, že shodná tvrzení manželů týkající se existence a důvodů rozvratu manželství, jsou pravdivá, nezjišťuje příčiny rozvratu, na rozdíl od sporného rozvodu.

Ovšem pouhý souhlas o důvodech rozvratu manželství nestačí. OZ stanovuje další předpoklady, aby so mohlo jednat o nesporný rozvod.

  1. Manželství musí trvat po dobu nejméně 1 roku
  2. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti po dobu nejméně 6 měsíců
  3. Pokud jsou manželé rodiče nezletilého dítěte, tak musí soudu předložit dohodu a následné péči o nezletilé dítě po rozvodu, a soud tuto dohodu musí schválit
  4. Manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a popřípadě i výživného, po rozvodu.

„Sporný rozvod“

OZ pro tento způsob rozvodu užívá názvu „rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství“, proto není divu, že se v praxi ustáli kratší název, a to sporný rozvod. Může jít o situaci, kdy se manželé od samého začátku nebyli schopni dohodnout na poměrech po rozvodu, nebo může jít i o situaci, kdy ze začátku chtěli manželé rozvést manželství nesporným způsobem, ale nakonec přišli spory na dohodě o majetku.

U sporného rozvodu, aby mohl soud spravedlivě určit majetkové poměry manželů, péči o dítě, nebo bydlení po rozvodu, zjišťuje tzv. kvalifikovaný rozvrat podle § 755 odst. 1. Pokud mají manželé děti, soud nejdříve rozhodne o poměrech péče o dítě v době po rozvodu. Manželé se mohou i za chodu řízení dohodnout o péči o nezletilé dítě. Když dohoda nenastane, soud bude zjišťovat, jaká z forem péče (společná, střídavá nebo výhradní) je pro dítě nejlepší. Až poté se vede samotné řízení o rozvodu manželů.

Výjimky pro povolení rozvodu manželů

Jak je zmíněno výše, pro povolení rozvodu je třeba prokázání kvalifikovaného rozvratu. Ovšem zákon stanovuje i situace, kdy i přes prokázání kvalifikovaného rozvratu manželu, nepovolí jejich rozvod. Tyto situace jsou popsané v § 755 odst. 2.

První z těchto situací je, kdyby šlo o rozpor se zájmy společného nezletilého dítěte manželů, který je dán zvláštními důvody. Tato výjimka se ale nevztahuje na nemanželské dítě jednoho z manželů, které bydlelo s nimi ve společné domácnosti. K uplatnění výjimky je třeba kumulativního (současného) spojení dvou požadavků, a to zájem dítěte (brán v nejširším smyslu slova, takže i osobnostní i majetkový) a zvláštní důvody (například by se jednalo o zvláštní potřeby osobní péče o nezletilé dítě, psychická závislost na rodičích, fyzické či psychické postižení atd.).

Druhou výjimkou je taková situace, kdy by rozvod byl rozporu se zájmy manžela. K této výjimce je opět potřebné kumulativní splnění několika požadavků.

  1. První požadavek je ten, že odporující manžel se se převážně nepodílel na rozvratu manželství. Tento případ dopadá i na situace, kdy rozvrat manželství nastal z příčin mimo vůli manželů, například z důvodu nemoci.
  2. Odporujícímu manželu by rozvodem mohla vzniknout „zvlášť závažná újma“. Jako příklad si můžeme představit domácnost, ve které manžel pracuje a poskytuje finance pro domácnost, a manželka je nezaměstnaná a stará se o děti. Rozvod by v tomto případě znamenal existenční újmu pro manželku, jelikož by po rozvodu neměla kde bydlet, a neměla by finanční prostředky na odstěhování a život mimo domácnost.

Při splnění výše uvedených podmínek může soud rozhodnout, že se jedná o mimořádné okolnosti a může manželství zachovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *