Vyživovací povinnost mezi sebou mají osoby spojeny rodinným či jiným poutem – rodiče a děti, děti a rodiče, rodiče a prarodiče nebo i rodiče mezi sebou. Stanovení výživného je náročné a komplexní, a pokud neexistuje dohoda stran, vždy bude její výše pro některou ze stran nepřijatelná. Výživné se nejčastěji stanovuje při rozvodu k nezletilým dětem. Částka výživného reflektuje odůvodněné potřeby vyživované osoby a majetkové poměry, stejně tak na druhé straně.
Snížení výživného je možné pouze za výjimečných okolností, které jsou odůvodněné. O snížení je možno žádat příslušný soud, který rozhoduje na základě důkazů a po jednání s účastníky. Častým důvodem ke snížení výživného je ztráta zaměstnání (snížení příjmů).
Rady a tipy:
O všech změnách výživného musí rozhodnout soud. Snížení výživného je zpravidla možné jen tehdy, ztratí-li povinný možnost platit výživné ve stejné výši (ztráta zaměstnání, zhoršení zdravotní situace, případně změny na straně nezletilého).
Nejčastější chyby:
Povinní se často sami rozhodnou, že budou platit méně – takový postup je nezákonný a nesprávný. Vzniká tak dluh na výživném, který může v budoucnu vyústit také v trestní stíhání. Snížení výživného zároveň není možné pod určitou hranici stanovenou judikaturou na každé dítě.
