Právní pojmy

A | B | C | D | E | F | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | Z

Znalecký posudek

Znalecký posudek, či dokazování znalcem, je jeden z důkazních prostředků užívaných v soudních řízení i řízeních před správním orgánem, které mají prokázat určitý skutkový stav nebo jej odhalit. Znalecké posudky vyhotovují soudní znalci, kteří jsou vedeni v seznamu soudních znalců. Znalec podává znalecký posudek vždy v písemné formě, případně může být přistoupeno k výslechu znalce v soudním řízení. Znalecký posudek představuje odborné vyjádření k věci, ke které je třeba zvláštních profesních zkušeností, znalostí či vědomostí.

Vykonatelnost

Vykonatelnost je vlastnost soudního rozhodnutí, která nastává po právní moci. Pakliže je soudní rozhodnutí vykonatelné, je možno povinného donutit k plnění uloženému rozhodnutím státní mocí. Vykonatelné rozhodnutí může být i takové, které ještě nenabylo právní moci, a to v případě předběžných opatření či za okolností stanovených zákonem. Vykonatelnost je pouhá vlastnost rozhodnutí, které může být vykonáno. Neznamená automaticky, že je rozhodnutí nařízeno k vykonání. Pouze oprávněný rozhoduje, zda-li bude vykonatelné rozhodnutí vykonáno či ne.

Valná hromada

Valná hromada je nejvyšší orgán obchodní společnosti, která rozhoduje o základních otázkách mimo obchodní vedení, které je svěřeno jednatelům či jednateli. Valná hromada se sestává ze společníků či akcionářů, tedy osob, které drží podíl na společnosti. Valná hromada musí být usnášeníschopná, aby mohla rozhodovat. Valnou hromadu svolává na základě zákona či dle společenské smlouvy jednatel, který uvede na pozvánce také důvod svolání valné hromady. Valná hromada slouží hlavně ke hlasování o základních otázkách.

Výkon rozhodnutí

Pakliže dlužník neplní dobrovolně, ba ani poté, co mu byla uložena povinnost plnit soudem, je třeba přistoupit ke státnímu donucení – výkonu rozhodnutí. Rozhodnutí je vykonatelné, je-li pravomocné a nelze-li jej již změnit, zároveň je opatřeno doložkou vykonatelnosti a stal se z něj exekuční titul. Výkon rozhodnutí (exekuce) je v České republice dvojí – dle občanského soudního řádu (soudní výkon rozhodnutí) a exekučního řádu (výkon soudním exekutorem). Cílem výkonu rozhodnutí je vymožení splnění povinnosti. Je jen na daném věřiteli, jak rozhodnutí vykoná či bude vynucovat.

Určení výživného

Určení výživného je komplexní a náročný proces, kterým se stanovuj výše vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi, dětmi a rodiči, mezi manželi či mezi druhy a družkami, případně dětmi a prarodiči. Nikde není právně upravena minimální výše výživného, byť existují buďto tabulky, kterými se soud může nezávazně řídit, případně existují celoevropské srovnávací tabulky výživného či jiné nezávazné právní nástroje k jejich určení. Pro výši výživného je třeba zhodnotit celkové majetkové poměry, úroveň života, možnosti, okolnosti osob vyživovaných a vyživovacích i jiné. O výši výživného vždy rozhoduje soud, pakliže není dohodnuto mezi osobami.

Věcné břemeno

Jedná se o věcné právo k věci cizí. Účelem tohoto práva je, aby někdo jiný mohl vykonávat a využít určité části užitné hodnoty jiné věci. Ten, v jehož prospěch je věcné právo zřízeno, tak může od povinného požadovat, aby něco strpěl či něčeho se zdržel. Věcná břemena rozlišujeme podle obsahu povinností a práv, mohou to být služebnosti i reálná břemena. Věcná břemena mohou být založena smlouvou, ale i rozhodnutím soudu či správního orgánu. Jedná se tak o jedno z omezení vlastnického práva. Vlastník věci najednou nemůže vykonávat své vlastnické právo vůči všem neomezeně, ale je vázán k určitému chování vůči určitým osobám. Věcná břemena jsou rozličná v podobě i charakteristice. Nejčastěji se setkáme s věcným břemenem u práva cesty. Pakliže se k sousednímu pozemku nelze dostat jinak, než přes pozemek náš, může soud rozhodnout o zřízení věcného břemene či můžeme se se sousedem domluvit na tom, že bude moci soused přejíždět přes náš pozemek.

Žádné další pojmy