Kupní smlouva je pojmenovaným druhem právního oboustranného či vícestranného jednání, který je zachycen na písemném podkladu či v ústní dohodě, jehož smyslem je převod vlastnického práva a odevzdání věci na jinou osobu a za úplatu. Kupní smlouvou se tak vytváří právní smluvní vztah mezi kupujícím a prodávajícím.
Kupní smlouva je upravena v občanském zákoníku, v § 2079 an. Kupní smlouva musí splňovat náležitosti dané zákonem (stanovená kupní cena, převod vlastnického práva, odevzdání věci). Zákon nad tento základní rámec poté upravuje práva a povinnosti prodávajícího i kupujícího a řeší některé kazuistické situace. Výjimku tvoří kupní smlouvy na nemovitost, které jsou speciálně upraveny s odkazem na některé právní předpisy veřejnoprávní povahy.
Můžeme se také setkat se zvláštním typem kupních smluv, které se nazývají spotřebitelské, uzavírají se mezi podnikatelem a spotřebitelem a platí pro ně odlišná pravidla, než pro regulérní kupní smlouvy, zejména pro zvýšenou ochranu spotřebitele v právních vztazích.
Rady a tipy:
Spotřebitelé požívají zvláštní ochrany – žádné ustanovení smlouvy tato zákonem daná práva a ochranu neovlivňuje! Dávejte pozor, některé částky (další poplatky a jiné) mohou být často uvedeny pouze slovy.
Nejčastější chyby:
Některé smlouvy často obsahují dlouhé texty, které jednoduše unaví. Jedná-li se o smlouvu k věci velké hodnoty, vždy se poraďte s vaším advokátem. Při uzavírání kupních smluv nikdy slepě nevěřte osobě naproti, vždy si dejte čas na přečtení.
