Jedná se o evidenci, kterou spravuje a vede Ministerstvo spravedlnosti ČR. Zde nalezneme jmenný seznam osob odsouzených soudy v trestním řízení a seznam skutečností souvisejících s trestním řízení. Nejčastěji tedy najdeme, kdo spáchal co a kdy. Výpis z rejstříku trestů slouží k prokazování bezúhonnosti občanů, ať už při hledání zaměstnání nebo i v jiných případech. V rejstříku trestů nalezneme jen pravomocná odsouzení, která jsou zapisována pomocí ohlášení soudů na trestních listech. Jedná se o údaje odsouzeného, označení soudu, který rozhodl, spisovou značku věci, datum rozhodnutí, číselné označení trestného činu, údaje o uloženém trestu, údaje o ochranném léčení, údaje o trestu ochranného opatření apod.
Jedná se o právní jednání, kterým smluvní strana uplatňuje svá práva, přiznaná občanským zákoníkem, za odpovědnost prodávajícího za vady v plnění. Podmínky reklamace jsou upraveny v občanském zákoníku, smlouvou mezi kupujícím a prodávajícím a také reklamačním řádem prodávajícího. Řešení reklamace může být buďto v opravě zboží, výměně zboží nebo odstoupení od smlouvy, poskytnutím slevy. Reklamace musí být uplatněna v reklamační lhůtě, která se shoduje se záruční lhůtou výrobku. O reklamaci se vždy vyřizuje reklamační protokol.
Rodinné právo je samostatné právní odvětví a součástí velké množiny soukromého práva. Rodinné právo upravuje všechny rodinněprávní vztahy, těmi mohou být vztahy mezi manželi a registrovanými partnery, dětmi a rodiči, prarodiči, vzdálenými příbuznými, dětmi obecně. Patří zde také manželské majetkové právo, adopce dětí, mezinárodní adopce dětí, péče o dítě, úprava styku s dítětem nebo výživné mezi jednotlivými osobami. Upravuje práva a povinnosti. Mnozí považují rodinné právo za základní stavební kámen každého právního státu, neboť bez soužití dvou a více osob nemůže existovat lidská společnost. Rodinné právo upravuje také vznik manželství a registrovaného partnerství, zánik i jeho změny, úpravy majetkového práva i jiné. Jedná se o komplexní disciplínu, ve které se musí kombinovat nejen právo, ale i psychologie, etika, komunikace a desatero dalších řemesel. Rodinné právo prostupuje do všech sfér práva, od trestního práva do práva správního. Komplexnost právního odvětví rodinného práva je snad jen vyvážena jeho krásou a univerzalitou. Dle mnohých se jedná o královskou disciplínu práva. S rodinným právem bývala dlouhá léta spojena i role rodinného právníka, který nebyl jen právníkem „rodinného práva“, ale byl to osobní rádce a důvěrník každé rodiny, vyřizoval vše od manželství dětí až po převody majetků mezi rodinnými příslušníky. Rodinný právník jako tradiční institut se dodnes drží ve USA, Velké Británii či Francii, u nás se však rodinný právník degradoval během minulého režimu opravdu jen na právníka rozvodového. Agenda rodinného právníka však může být daleko širší. Zeptejte se na možnosti služeb rodinného právníka!
Jako rozhodčí soud jsou označovány stále rozhodčí soudy, které jsou upraveny zákonem o rozhodčím řízení a představují mimosoudní alternativu ku klasickému soudnímu řízení. V České republice rozeznáváme tři stálé rozhodčí soudy - Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha a o soud Českomoravské komoditní burzy Kladno. Rozhodčí soud (arbitráž) je především stojící mimo stát, nemá druhých instancí (nemožnost podat odvolání) a je méně formální. Na rozhodčí soudy se aplikují veškerá ustanovení o podjatosti, stejně tak platí, že rozhodčí soud musí být nestranný a nezávislý. Rozhodnutí rozhodčího soudu má stejný účinek jako rozhodnutí soudu, je přímo vykonatelné a může být exekučním titulem. Rozhodnutí může být přezkoumáno za určitých podmínek i obecnými soudy.
Rozvodové řízení patří mezi speciální druhy soudních řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních, ve kterém dochází k rozvodu manželství. Existují i případy, kdy manželství nelze rozvést, tyto výjimky jsou upraveny v občanském zákoníku. Rozvodové řízení se vždy zahajuje na návrh. Příslušný soud je vždy okresní soud, jehož místní příslušnost je stanovena dle pravidel (nejčastěji je obvod toho soudu, v němž se nachází poslední společná domácnost manželů). V rozvodovém řízení sporném, kdy návrh podá jen jeden z manželů a druhý se „brání“, se zjišťují důvody a příčiny rozvratu manželství, vypořádávají se majetkové poměry manželů a upravují se poměry k nezletilým dětem, případně se řeší péče o děti, styk, výživné.
Je zvláštním soudem, který je zřízen právním předpisem o veřejných rejstřících a který vede obchodní rejstřík. V tom jsou zapsány údaje o obchodních společnostech i družstvech. Vždy se jedná o krajský soud. Rejstříkové soudy na základě návrhu zapisují jednotlivé skutečnosti jako vznik právnických osob, zánik, likvidaci nebo změnu orgánů právnických osob. Mají na starosti celou agendu a hrají důležitou roli například při zakládání a založení právnických osob.
Rezervační smlouva je inominátní (nepojmenovaný) typ smlouvy dle občanského zákoníku, který ji nikde přímo neupravuje, ovšem stále se řídí obecnými ustanoveními. Rezervační smlouvy jsou nejčastěji sjednávány při rezervaci nemovitosti ke koupi, často slouží jako předstupeň, první krok v dlouhém procesu koupě nemovitosti. Navazují na ně buďto přímo kupní smlouvy nebo také smlouvy o smlouvách budoucích kupních. Obsah rezervačních smluv je jednoduchý – nejčastěji se jedná o závazek prodejce neinzerovat nemovitost nikde jinde a nenabízet ji, „rezervovat“, aby kupující získali potřebný čas k rozhodnutí, jestli nemovitost koupí či nikoliv. Pakliže jednání o koupi jdou dobře, sepíše se poté smlouva o smlouvě budoucí, kde se kupující zaváže nemovitost v budoucnosti koupit a začne shánět prostředky ke koupi. Poté je konečným článkem kupní smlouva, ve které se zaplatí cena nemovitosti a převede se vlastnické právo k nemovitosti. Rezervační smlouvy nepředstavují jednoznačně, a to i dle ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, závazek nemovitost koupit – pořád z ní může kupující „vycouvat“.
Reklamační řád je dokument, který obsahuje informace o možnostech reklamace, případně i formulář k reklamaci, u spotřebitelských smluv. Reklamace jako taková je upravena občanským zákoníkem. Reklamační řád upravuje podmínky a způsoby uplatnění odpovědnosti za vady podnikatele.
Rozhodčí doložka je zvláštní typ doložky uzavírané ke smlouvě hlavní (kupní, nájemní, jakékoliv). Rozhodčí doložky zakládají pravomoc rozhodců k rozhodování určitých či všech sporů ze smlouvy. Jedná se tak o mimosoudní řešení sporů, které má výhody i nevýhody. Na území ČR rozeznáváme tři stálé rozhodčí soudy, institucionalizované a upravené Zákonem o rozhodčím řízení. Jedná se o Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha a o soud Českomoravské komoditní burzy Kladno. Mimo tyto stálé rozhodčí soudy lze ustanovit i rozhodce ad hoc, kterému strany svěří a na něj delegují pravomoc rozhodnout v případném sporu. Rozhodcem může být jakákoliv svéprávná, plnoletá a způsobilá třetí osoba.
Jeden ze způsobů, jakým lze ukončit platnost manželství z vůle manželů, je rozvod. Rozvod je institucionalizovaný proces zániku manželství, který je upraven v občanském zákoníku a poté zákonem o zvláštních řízeních soudních. Rozvod manželství představuje trvalou a nenapravitelnou odluku manželů, kteří již nevedou společnou domácnost ani se nepodílí společně na chodu domácnosti, nepřejí si setrvávat v manželství. Rozvod manželství musí být zahájen vždy na návrh, a to buď jedním z manželů (sporný rozvod) či oběma najednou (nesporný rozvod). Méně nákladný, rychlejší a efektivnější je nesporný rozvod, často se však stává, že se z nesporného rozvodu stane rázem sporný. Při rozvodu se řeší nejen statusové poměry manželů, ale také i jejich majetek, společné jmění manželů, úprava poměrů k nezletilým dětem, styk s nezletilými dětmi, výživa mezi manželi i mezi rodiči a nezletilými dětmi. Buďto se vše řeší v rozvodovém řízení, které probíhá jako klasické sporné řízení, ve kterém účastníci (manželé) tvrdí a prokazují důkazními prostředky, nebo se manželé mohou na všem dohodnout
Jedná se o jeden ze způsobů občanského závazkového práva, kterým se za dlužníka zaručuje třetí osoba, která bude v případě dlužníkova neplnění ručit za splnění. Ručitel se tedy stává nepřímým dlužníkem, po němž může věřitel požadovat plnění dluhu tehdy, neplní-li dlužník. Rozeznáváme však i další speciální druhy ručení (například směnečné rukojemství), i jiné odchylky. Ručení je hojně využívané zejména pro utvrzení postavení věřitele, kterým se zvyšuje solventnost a schopnost dlužníka splnit svůj závazek. Ručitel může po splnění dluhu požadovat po dlužníkovi, aby mu nahradil, co měl plnit – nikdy se tak nestane, že by se dlužník úplně vyvázal ze splnění povinnosti jen tím, že si stanoví ručitele.