8:00 - 18:00
Telefon 8:00 - 20:00
Menu

Mohou být obecně prospěšné práce přeměněny na trest odnětí svobody?



Nepodmíněný trest odnětí svobody je nejstarším a nejpřísnějším trestem, avšak v posledních desítkách let v celosvětovém měřítku dochází vlivem mnoha faktorů, k nahrazovaní krátkodobého nepodmíněného trestu odnětí svobody alternativními tresty. Tyto tresty mají oproti tradičnímu trestu odnětí svobody mnoho výhod. Například dosahují mnohem lepších výchovných účinků a rovněž nedochází nežádoucím způsobem ke stigmatizaci a sociální segregaci odsouzených. Rovněž nejsou tolik přeplněné věznice, potažmo není zbytečně nadmíru zatěžován rozpočet státu.

Obecně prospěšné práce jsou jedním z alternativních trestů určených k nahrazení krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody. Je ukládán pachatelům méně závažných trestných činů, na něž není třeba působit přísnějším trestem (např. právě trestem odnětí svobody nebo trestem domácího vězení) a naopak nepostačuje či není vhodné uložit samostatný peněžitý trest. Obecně prospěšné práce je možné uložit pouze za přečin[1], a to samostatně nebo vedle jiného trestu (je neslučitelný s trestem odnětí svobody nebo trestem domácího vězení). Trest obecně prospěšných prací se rovněž neukládá v případě zaviněného nevykonání či jiného maření výkonu trestu obecně prospěšných prací, vyhýbání se nástupu jeho výkonu nebo porušení sjednaných podmínek. Soud tak zpravidla tento trest neukládá, jde-li o pachatele, kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejících uložení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody. Jestliže je však možné očekávat, že pachatel podmínky výkonu tohoto trestu splní, tak je možné ho uložit i v tomto případě.

Trest obecně prospěšných prací spočívá ve výkonu určité soudem stanovené pracovní povinnosti, kterou musí pachatel splnit osobně, ve svém volném čase a bezplatně. [2] Trestem pro pachatele je zejména zásah do volného času a povinnost pracovat bez nároku na odměnu. Charakter pracovních činností, které je možné v rámci trestu obecně prospěšných prací vykonat je uveden v § 62 odst. 3 trestního zákoníku. Práce musí sloužit k obecně prospěšným účelům, nikoliv výdělečným a musí provedeny pouze pro poskytovatele obecně prospěšných prací (nejčastěji se bude jednat o obce a kraje).

Trest obecně prospěšných prací může soud vyměřit v rozpětí od 50 do 300 hodin[3]. Při stanovení konkrétní výše musí soud vycházet z obecných hledisek uvedených v § 39 trestního zákoníku. Přičemž musí vždy v souladu s tímto ustanovením přihlédnout i ke zdravotní způsobilosti pachatele vykonávat soustavný výkon práce. Soud je při ukládání trestu povinen přihlédnout i ke stanovisku pachatele, neboť k dosažení účelu trestu je významné, aby pachatel s uložením tohoto druhu trestu projevil souhlas. [4]

Soud může uložit pachateli na dobu trestu i přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou přečinem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přečinem.

Odsouzený je povinen vykonat obecně prospěšné práce do jednoho roku od dne stanoveného jako den nástupu výkonu trestu. Do té doby se nezapočítává doba, kdy odsouzený nemohl vykonávat obecně prospěšné práce pro zdravotní nebo zákonné překážky (výkon trestu odnětí svobody nebo vazby pro spáchání jiného trestného čin). Trest obecně prospěšných prací se zásadně vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, jinak pouze s jeho souhlasem.

V případě, že trest obecně prospěšných prací nebude vykonán vůbec nebo nebude vykonán řádně a včas, je možné přeměnit tento trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody.[5] K přeměně dojde podle vzorce jedna ku jedné, kdy každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se přemění na jeden den trestu odnětí svobody. Rozhodnout o přeměně trestu je možné i během doby stanovené pro výkon trestu, jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává.

I když odsouzený zavdal příčinu k přeměně trestu, může soud výjimečně vzhledem k okolnostem případu a osobě pachatele ponechat trest obecně prospěšných prací v platnosti nebo prodloužit dobu výkonu tohoto trestu až o šest měsíců, přičemž mu zpravidla uloží některá zpřísňující opatření. Takto soud bude postupovat zejména v případech mírnějšího porušení výkonu obecně prospěšných prací.

Jakmile je trest obecně prospěšných prací vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.


[1] Podle § 14 odst. 2 Trestního zákoníku se jedná o všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.

[2] Blíže viz § 62 Trestního zákoníku

[3] Viz § 63 odst. 1 trestního zákoníku

[4] Viz § 64 trestního zákoníku

[5] Viz § 65 odst. 3 trestního zákoníku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *